Zaniklý zámek

obrázek-šenovský zámek  / pohlednice

Je snad pošetilé psát o něčem tak dokonale zaniklém, jako je šenovský zámek. Zmizel beze stopy, podobně jako i kostel sv. Mikuláše a snad jen řádný archeologický průzkum by dokázal ještě nějaké stopy nalézt. Dříve než se však tak stane, pokusím se shromáždit alespoň to málo, co o zámku lze ze zbylých stop najít. Jsou to hlavně fotografie, sic už horší kvality, zato vypovídající pravdivě o době minulé. Mimo tyto fotografie, existují i kresby různých autorů, kteří se tímto způsobem pokusili napravit nedokonalost starých snímků. Hlavně Ladislav Kiška a kronikář Max Duží byli pilnými kreslíři.

obrázek-Kiška L. zámekobrázek-Max Duží zámek

Jejich kresby jsou dobrým základem k uplatnění naší představivosti. Díky jejich kresbám můžeme lépe pochopit mnohdy nejasné fotografie. To, co zaniklo v roce 1927, kdy Bedřich Larisch Mönnich nechal zámek strhnout pro jeho zchátralý stav, zůstalo uloženo jen v paměti fotografie a kresby. Z paměti lidí už mizí, tak jako odcházejí pamětníci z počátku minulého století, kteří by mohli ještě o šenovském zámku vyprávět. Nic jiného historikům nezbývá, než sbírat střípky minulosti, pokud chceme o zámku a historii Šenova znát co nejvíce, třebaže už nikdy neuvidíme stát v našem parku panské sídlo, které tu kdysi stávalo, aniž by někdo tušil, kdy a kdo jej postavil. Podle některých tady tvrz, nebo nějaká podobná stavba, o níž se však nedochovaly žádné zprávy, už v dřívějších dobách stávala. Taktéž stavba zámku je zahalena tajemstvím o čase, ve kterém se to mohlo stát. Pouze domněnky určují přibližnou dobu stavby zámku. Například Ladislav Kiška ve své knize Starší historie a pamětihodnosti obce Šenova uvádí:

„…Rok jeho výstavby nelze přesně udat. Ústní podání však říká, že páni Skrbenští nesídlili původně ve středu obce, ale v místech někdejšího dvora "Škrbeně", dnes části obce Šenov, a že teprve později, asi koncem 15.století změnili své bydliště. Před touto dobou zámek v Šenově nestával.“

S tímto názorem může někdo polemizovat, neboť není zcela vyloučeno, že zámek nebyl postaven na tzv. zelené louce, nýbrž byl postaven na místě dřívějšího sídelního místa, ať už kohokoliv, kdo dříve šenovské panství vlastnil. Například to mohli být Sedlničtí, kteří před Skrbenskými Šenov vlastnili a je dost pravděpodobné, že zde mohli mít nějaké sídlo už dříve postaveno. Zajímavým dokladem o šenovské historii jsou jistě mapy geolabu, které jsem použil i k určení původního jména řeky, protékající dnes Šenovem pod jménem "Lučina". I v tomto případě jsem se k určení historie šenovského zámku pokusil najít nějakou stopu pomocí těchto map.

obrazek-voj.map.josefské

Po roce 1764, kdy mapování tohoto kraje započalo, je na šenovském panství označeno pouze několik objektů, které svým významem byly v té době zřejmě nejdůležitější. Pouze tři jména se dostala na toto první vojenské mapování. Wratislaw H.(hoff-dvůr), Schönhof a Grose T.(Tieche-rybník, dnes Volenský).

obrázek-voj.map.Františkovo

V roce 1836-1852, na dalším vojenském mapování, zvaném-Františkovo, je zámek zakreslen i se svými dostavbami. Na nich je naznačeno černou barvou, které části zámeckého areálu jsou dřevěné.

obrázek-ZUŠ


Je možno se domnívat, že právě z této části zámku byla ponechána část, která později sloužila jako správcovská budova, dnes ZUŠ. Otázkou je proč tato poslední zachovalá budova má zkosení jižní stěny stejně jako bývalý zámek, který měl jižní křídlo rovněž zkosené. Tyto skutečnosti se dosud nepodařily objasnit.

obrázek-zámek a správcova budova

Že je toto zkosení důsledkem přestavby původního objektu na nový se nabízí, leč, jak tato stavba předtím vypadala, se neví. Ví se však jak vypadala budova správce za dob Jindřišky Skrbenské. Ta nakreslila zámek i s administrativní budovou v roce 1843. Obrázek pochází z jejího skicáře a je k vidění v Muzeu Šenova.

obrázek-přístavba

Je třeba zmínit přístavbu budovy správce, která byla provedena v padesátých letech, jak předpokládám. Našel jsem důkaz na staré fotografii, kde je patrná přístavba na levém křídle z pohledu od jihu. Tato přístavba byla později zakomponována pod jednolitou střechu.

obrázek-mapa Komenského 1627

Na Komenského mapě z roku 1627 můžeme vidět u názvu "Schönaw" značku pro Monasterium (klášter, zde asi kostel) a Arx (zámek). Nikde se neuvádí kdy byla v Šenově postavena první stavba zámku. Pouze se předpokládá, že před zámkem mohla na Šenově stát už dříve nějaká tvrz či podobně opevněné místo, to podporuje též zpráva o lidech Jana Čapka ze Sán na Šenově.

„ Jan Čapek ze Sán si byl vědom strategického významu Ostravy v jejíž blízkosti se křižovaly významné cesty spojující Moravu, Slezsko, Polsko a Uhry. Vytvořil okolo ní jakýsi předsunutý obranný systém, je doloženo, že měl „své lidi“ ve Václavovicích a také v Šenově. V této souvislosti je možné předpokládat existenci určitého opevnění střežící přístupové cesty k Ostravě.“
M. Pastrňák - Věstník šenovského muzea za rok 2005/ "Páni ze Šenova".

obrázek mapa

Výřez mapy z františko-josefského mapování, které proběhlo v letech 1876 až 1878, zobrazuje šenovské panství se zámkem v centru už docela podrobně. Ani toto mapování však nenapovídá, jak mohly původní budovy zámeckého areálu v dřívějších dobách vypadat. Pila na obrázku Jindřišky Skrbenské patřila k zámku. Na mapě z roku 1978 je nakresleno vodní kolo. (pozn. Na této mapě je dobře vidět, kudy proudila voda z Luciny do jezírka zvaného Inzula. Táž voda poháněla mlýn a pilu. Jejich obrázky Jindřišky Skrbenské je též možné spatřit v muzeu.

obrázek Jindřišky Skrbenské-šenovská pila

V roce 1928, kdy byl zámek už stržen, napsal Adolf Sobek, autor snímků v knize Hanuše Lankočího, článek v Černé zemi. Celý článek je uveřejněný na strákách Krajina za školou. V článku nazvaném "Zámek pánů Skrbenských zbourán", vzpomíná jak s přítelem Lankočím studovali v roce 1911-12 šenovský zámek v době, kdy ještě byla jeho záchrana možná. O šestnáct let později v závěru článku píše: "Zmizela hradba dávné slávy, srovnána se zemí . . . Lid skoupil pevné cihly, jež sám mohl rozebírati, svozil je ke svým obydlím za laciný groš. Bude stavěti z nich opět zámky lidské domácnosti, spokojenosti . . . Vydržely by v silných zdech včas opraveného zámku druhou epochu svého stáří a místnosti v něm byly by přinesly kraji těšínskému mnoho užitečného. Ale pozdě již . . .

Zámek zmizel docela, ale stále láká jeho historie. Je toho ještě hodně k probádání o šenovském zámku, který vzešel z šenovské země neznámo kdy, prošel svými proměnami v čase, aby nakonec zaniknul bez podrobnějšího svědectví o své existenci. Kunčický zámek prožívá v těchto dnech to, co se událo šenovskému zámku v roce 1927, kdy byl odsouzen k zániku.

obrázek-kunčický zámek 24.3.2006

Kunčický zámek

Výřezy map, které jsou použity na této stránce jsou získány díky těmto institucím.
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 

Šunovjok ikonaPferda.