Šenovské základy života.

Z toho, co zanechalo šenovské školství na mém intelektu, by se dala usuzovat jeho úroveň. To by však bylo scestné. Ne každému je dáno a přestože školství všeobecně bylo deformováno už z dob rakouskouherských, dokázali leckteří absolventi šenovských škol překonat tento handicap a s nasátými zde vědomostmi dobývat svět. Začínalo se na dvou místech. Buďto v tzv. Staré škole, která byla postavena v roce 1856,

fotografie-Stará škola

nebo v Národní, ve které začalo vyučování v roce 1900.

fotografie-Národní škola

Rok vzniku školy Národní je takřka současný, doložitelný. I rok 1856, což je letopočet, kdy vznikla, v současnosti výuku už neposkytující, škola Stará, je doložen a letopočet na budově - MDCCCLVI, je toho důkazem. Není však jistoty v tom, kdy vlastně první školní třída na šenovském panství vznikla. Lze nalézt pouze zmínky o školství v Šenově z rannější jeho historie. Například Milan Pašík v knize „Historie města Šenova v datech“ píše, cituji:

„…roku 1679 zmínka o škole v Šenově. …Uvádí ji Václav Petr v knize „ Pozdrav z Místecka“. Čerpá zřejmě z vizitační zprávy, ve které je v roce 1679 uvedeno, že do roku 1654 patřila škola evangelíkům. Dále uvádí, že škola je v chatrném stavu, a proto měl asi učitel pouze jednoho žáka.“

Další zmíňka o škole v Šenově se váže k roku 1769. Cituji z téže knihy:

„…šenovskou školu začala navštěvovat mládež z Václavovic. Obec musela za tuto službu platit. / V roce 1791- počet dětí ve škole v Šenově byl 34,…“

V historii šenovských učitelů je zmiňován především principál František Halady, který působil v Šenově v letech 1801- 1859, a vyučoval až 396 dětí Šenova, Bartovic, Datyň a Václavovic. (Kiška). Ladislav Kiška ve své knize „starší historie a pamětihodnosti obce Šenova ve Slezsku,“ vyjmenovává celou řadu šenovských skvělých učitelů. Především bych měl upozornit na Horečku Františka * 25. 3. 1894 Frenštát pod Radhoštěm + 25. 2. 1976 Nový Jičín Z knihy L.Kišky:

„…, učitele, básníka a spisovatele, jenž byl „ z trestu “ za okupace přeložen na měšťanskou školu do Šenova, … kam denně dojížděl až z Frenštátu pod Radhoštěm.…“

Valašské Athény: "Působil jako učitel v Kunčicích, Tiché a ve Frenštátě. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915), po níž následovaly povídky, pohádky a romány, románová kronika Ševci (později přepracovaná s názvem Třínožka s vavřínem), zápisky z 1. světové války Za pět minut dvanáct, divadelní hry i sbírky básní. Byl jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Koliba, autorem akvarelů a jiných výtvarných děl, napsal monografii Břetislav Bartoš, malíř národní tradice, byl iniciátorem Krajinské výstavy moravskoslezského Pobeskydí ve Frenštátě (1934), vydával kulturní měsíčník Moravský východ, spoluredigoval Naše Valašsko, sestavil sborník Kniha o památném Radhošti a vydal čtyři svazky bezručovských studií a esejů. Připravil jazykovědnou práci Nářečí na Frenštátsku a její Dodatky, literární historii obohatil o Frenštátský literární salón. Přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské práci. V roce 1994 dostal Cenu sv. Martina in memoriam."
Je vidět, že doba okupační přinesla panu Horečkovi sice křivdu, ale šenovským žákům zato skvělého učitele.

fotografie-Vilém Maňovský

Doba okupace přinesla učitelskému poslání strasti veliké a mnohým takové, které vedly i k smrti. Okupant v jakékoliv době cítí nebezpečí v inteligenci národa porobeného. Čím nevzdělanější protivník, tím lépe se ovládá a naopak. Proto byla šenovská elita během okupace za druhé světové války cíleně likvidována. Ti nejlepší příslušníci národa, čímž učitelé bezesporu ve velké míře jsou, byli pronásledováni, mnozí z nich přišli pro víru ve spravedlnost i o svůj život. Takový neblahý osud potkal i učitele Viléma Maňovského, předsedu šenovského Sokola. Byl zatčen gestapem 8. října r. 1941 a jeho život skončil o rok později devátého února v Osvětimi. I takový je úděl těch, kteří mají tu velikou moc a odpovědnost vychovávat. V řadě šenovských kantorů má významné místo František Koziorek. Hlavně též díky šenovskému ochotnickému divadlu na něj pamětníci rádi vzpomínají. Ochotnické divadlo Siréna, jak se tato šenovská scéna jmenovala, mělo velmi dobré jméno. Po něm se už nikdo tak obětavě zapálený pro ochotnictví, které by i ostatní dokázalo k herectví přitáhnout, neobjevil (myslím opravdu ochotnické divadlo). Šenov by jistě taková aktivita znovu pozvedla.

fotografie-divadlo

Myslím, že vystupovat ochotnicky si nijak nezadá s tím velkým světem divadla, neboť stojíc na podiu s kulisami za zády a "půlkou Šenova" před sebou, herec nepozná rozdílu, zvlášť je li tréma tak veliká, jak jen v dětské dušičce může být. Mohu hovořit z vlastní zkušenosti o takovýchto pocitech, protože díky učiteli Miroslavu Lankočímu, což byl můj učitel na základní škole, divadelní představení na Horakůvce bylo pro nás, malé herce, tím největším představením.

fotografie-Čeněk Hurta

Nesmím zapomenout na laskavého učitele a též ředitele školy na Podlesí, Čeňka Hurtu, který ve mně zanechal jen příjemné vzpomínky, a který školu, jenž byla tou, kam jsem s taškou na zádech poprvé vstoupil, abych dostal možnost něco se naučit (opravdu, podmínky byly rovné), dokázal posunout tak daleko, že snad i v jednadvacátém století stojí na pevných základech.

fotografie-sbor učitelů školy na Podlesí

Nebylo by povídání o školství Šenova úplné, kdybych se nezmínil ještě o jedné školní budově, která ve výuce šenováků a václavovičáků sehrála svou vzdělávací roli. Byla to dřevěná škola, která byla v roce 1950 přistavěna k Šantarůvce (zděná budova, ve které později byla knihovna a pošta). Škola sloužila až do roku 1961 (L.Pašík), kdy se výuka přesunula do nově postaveného prvního pavilonu současné devítileté školy. Dřevěná měšťanka ještě pár let plnila různé funkce (např. v roce 1968 po krátkou dobu obnovené činnosti Junáka v Šenově, byly v bývalé škole klubovny. Bohužel se nepodařilo pro tento web získat fotografii této budovy. Věřím však, že časem se někde objeví.

V jednadvacátém století je samozřejmostí, že mladá generace je v internetovém prostředí jako ryba ve vodě a školní stránky jsou v obcích často jedinými webovými prezentacemi nejen školy. Odkazy v menu vás zavedou tam, kde se můžete leccos dozvědět, jak už to ve školách bývá (pokud nejste nepozorní ;-).

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 

Šunovjok ikonaPferda.