Lucina

fotografie-u pramene

Čtete to správně. Nechybí háček nad písmenem -c. To jiným ve jméně Lucina, což je řeka pramenící pod Prašivou a též protékající Šenovem, nad písmenem -c- naopak, dle mého soudu, háček přebývá. Já totiž, tak jako mnozí další, nenazvu tuto milou říčku jinak než Lucina. Od dětství jsem jiný název pro ni neslyšel. Vždyť jméno řeky Lucina bylo v Šenově tak populární. Vilém Wünsche maloval obrazy na nichž zobrazoval krajinu u Luciny, ne Lučiny. Chodili jsme do kina Lucina. Korytem krásné Luciny, změna jména na Lučinu, k mým uším nedoplula. Vždy, když mě někdo opravoval, že se pletu a místo Lučina říkám Lucina, nechápal jsem jak mohou být tak neznalí. A dokládal jsem svá tvrzení nevyvratitelnými důkazy. Mnohokrát tito oponenti znejistěli při vyslovení jména Lucina, ve vztahu k místním názvům, nepřiklad kina a podobně. Nevěřícně sice i nadále pokyvovali hlavou, ale už si nebyli tak jisti svou vírou v háček. Nějak jsem na tyto nesrovnalosti v interpretaci místopisu pozapomněl, až éra Internetu mi umožnila hlouběji se ponořit do "háčkového" problému.

výřez mapy

Nejprve jsem se dostal na staré mapy Šenova, kde jsem se zadostiučiněním našel důkaz pro své tvrzení, že totiž řeka pramenící v Beskydech pod horou Prašivá, jejíž vody tekou meandrujícím korytem skrze Šenov a pod Ostravským hradem se vlévající do Ostravice, vždy nesla jméno Lucina.Tento záznam jsem našel na mapě Markrabství moravského, z roku 1857. To ovšem platilo, pokud jsem sledoval řeku přímo v Šenově. Po nahlédnutí blíže k prameni, našel jsem pojmenování potoka -Holzina.

výřez mapy

Po prvním potvrzujícím úspěchu, objevil jsem důkaz další, tentokráte na stránkách Geolabu, kde rovněž zakreslená říčka tekoucí skrze Šenov, zve se Lucina. Mapa, na níž je Lucina bez háčku, je z druhého vojenského mapování tzv. Františkovo.

výřez mapy

Tyto mapy byly vytvořeny v letech 1836 -1852. I na těchto mapách je řeka od pramene označována různými názvy. Pod Prašivou nese jméno Ribnia . (podle Rybnia Wald-les). Chvíli pak teče pod jménem Holzina, tak jako na mapě Markrabství moravského než opět zní její jméno v Šenově Lucina.

výřez mapy

Ovšem má radost netrvala dlouho. Pouze do chvíle než byla nalezena Příruční mapa Moravského markrabství a Vévodství slezského z roku 1887, kde pohříchu je zase vidět jméno naší řeky s háčkem nad -c. Zřejmě je kousek pravdy ve slovech Pavla Janečka. Ten ve slovníku Ostravsko-Českém, pod heslem Lucina, píše, cituji:

" Lucina, říčka od Blendovic (Bludovic) ku Polské (Slezské) Ostravě tekoucí; štáb generální rakouský z důvodů neznámých nad c háček přidával, pročež inteligence ostravským potentátům tehdejším do zadku lezoucí říčku dle map těchto na Lučinu přejmenovala, což žel Bohu ujalo se a název lidem prostým vytvořený zapomenut byl."

Tak jsem byl zase zmaten, jako dřív, však i nadále s neutuchající vírou, že jméno Lucina je to jediné správné. Stopy mě zavedly na stránky obce Lučina, kde jsem se dověděl o řece závažné informace, které mé pátrání znovu posunulo blíže k bezvědomí. V článku o historii Lučiny jsem se v první verzi stránek dočetl dokonce, že pojmenování nové obce způsobilo i přejmenování řeky Luciny na Lučinu. Což byl jistě autorův omyl, který už později nebyl publikován (nesmírná výhoda Internetu, i já ji často oceňuji). Pojmenování obce nebylo snadnou záležitostí. Svědčí o tom, článek o historii obce Lučiny. Cituji:

"Byl přijat návrh důchodce a hasiče Josefa Nogola z Kocurovic, které jsou dnes součástí obce, aby se nová vesnice jmenovala Lučina. S podobným návrhem rovněž přišel tehdejší ředitel soběšovické školy Stanislav Lenert. Široká veřejnost tento návrh s uspokojením přijala. Pojmenování nové obce ale začal komplikovat na Těšínsku velice populární básník Petr Bezruč, čestný člen mnoha obcí a hasičských sborů v našem regionu. Společně s autorem mnoha krásných knih a fotografií o přírodě dr. Martínkem a tehdejším ředitelem Lašského muzea ve Frýdku p. Vachalou žádali malou změnu názvu, odstranění háčku, čili Lucina, jak mnohdy je zapsáno ve starých mapách a ve starých archiváliích a jak dodnes zdejší řece starší generace a mnohdy i lidé ze střední generace říkají. Této řece v místech, kde vytéká z „Bílého „ a „Černého“ pramene na hoře Prašivá dodnes lidé takto říkají. Obyvatelé Lučiny ale již další změnu v názvu odmítli."

Z toho vyplývá, že nejsem osamocen v přesvědčení, že by řeka mohla nést jméno Lucina.

obrázek-Vilém Wünsce-Můstek přes Lucinu

Na první stránce knihy Jaroslava Svobody - Vilém Wünsche, čtu:

„ …Tichá okolní krajina, zrcadlící se v hladině rybníka a malé říčky Luciny, doširoka zjara rozlité, krajina drobných políček a květnatých luk, vonících v létě senem a na podzim oddechující vůní ornice, úrodou brambor a kouřem ohníčků s doutnající bramborovou natí, se změnila k nepoznání.

Ba, pravdu dí autor tehdy, jako dnes. I ta Lucina se změnila.

Dalším, kdo přináší důkaz o Lucině, je šenovský rodák Josef Bilan Šinovský, z jehož knihy "Havířská zem" cituji:

„ Když ranní sluníčko vystoupí nad radvanické lesy, aby zahřálo kraj kolem Ostravy, je chlopovi Bernatíkovi zase hej.… Jde k řece Lucině, která plyne hlubokým korytem ze slezské strany loukami až do beskydského pohoří a zde u Ostravy pod starým zámkem se vlévá do sesterské Ostravice. Tam se chlopovi líbí nejvíce.“

obrázek-Lucina s háčkem

Pátrání jsem dovršil opět na stránkách Laboratoře geoinformatiky. Tentokrát jsem zkoumal mapy III. vojenského mapování - Františko-josefského. Mapy vznikly v letech 1876-1878. Tato mapa Slezska už je dostatečně popisná, což kupodivu nijak neusnadnilo mé pátrání po původu jména naší řeky. Postupujíc totiž od jejího pramene pod horou Prasziwa (Prašivá), nacházím cestou různé názvy této řeky. První pojmenování je Ribia B (bach-potok). Totéž pojmenování se už objevilo v II. mapování z roku 1836-1852, tehdy bylo za názvem Ribnia písmeno W.(wasservorkommen-pramen). Níže po proudu, u Domaslovic se však "potok" jmenuje Holczina B, místo názvu Holzina z mapování v roce 1836-52. U Bludovic se potok nazývá Holčina B. Šenovem, podle této mapy, protéká Lučina Bach (potok) a pak se už s nezměněným názvem vlévá pod Ostravským hradem do Ostravice. Začínám věřit (byť možná zaujatě a neopodstatněně), že ten háček nad Lucinu byl opravdu kdysi, kýmsi, do mapy dokreslen a od té doby se zrodilo nedorozumění ve jménu řeky. Těžko si představit, že by zdejší lid sto let tak zarputile lpěl na jménu Lucina, třebaže se ji oficiálně říkalo už zcela jinak.
Na to, že je od pramene až po ústí nazývána potokem, dokáže Lucina doslova, cestou pořádně zatopit krajině jíž protéká i obyvatelům přebývajícím poblíž ní. Na mapě třetího mapování, Františko-josefovského je zátopová oblast Šenova velice jasně vykreslena. Podle zaznamenané historie Šenova, Lucina několikrát způsobila cestou přes naši obec povodeň. Takto se zachovávala až do roku 1958, kdy začaly být vody tohoto občas zdivočelého potoka zadržovány Žermanickou přehradou. Léta, kdy tyto povodně pustošily Šenov jsou zaznamenány v knize Milana Pašíka - Historie města Šenova v datech. Můžeme se tam dočíst, že v roce 1723, 1782, 1880, byly v Šenově velké povodně a 1908 postila naši obec dokonce povodeň katastrofální. Zřejmě byly potíže způsobené řekou tak velké, že byly výrazně pojmenovány v kronikách, přičemž jméno Lucina bylo běžně používáno. Taktéž se tam píše o sochách sv. Antoníčka a sv. Jana Nepomuckého, které byly údajně postaveny Antonínem Skrbenským, jako poděkování za záchranu svého života při povodni.
Ani Ladislav Kiška, nepoužívá pro řeku protékající jeho rodištěm jiného názvu nežli Lucina. Dalšího příznivce v používání názvu Lucina pro náš "velepotok" jsem objevil ve významném popularizátorovi místní historie, Milanu Pastrňákovi. Ten ve své knize, -Bruzovice 700 Let, taktéž používá jméno Lucina, neboť toto jméno je historicky příhodnější než Lučina. Při četbě této, jistě poučné a zajímavé knihy, jakou byla bezesporu i ta předcházející, -Václavovice 1302/2002, též vydaná u příležitost 700 let obce, jsem si uvědomil, že Bruzovice jsou svojí Bruzovkou spojeny s Lucinou, jíž je tato říčka přítokem. Bruzovka však neprošla tak dramatickým vývojem jména, jako Lucina. Pravdou je, že i její jméno doznalo v historii různé obměny, ale ty nebyly tak matoucí. Například ve zmíněném Františko-josefovském mapování se jméno Bruzovka, jeví jako Brusuwka, zřejmě podle toho, jak v knize -Bruzovice, píše Milan Pastrňák, původní majitel a zřejmě zakladatel Bruzovic, byl jistý Andreas Brus a podle jeho jména se odvozoval název obce i řeky. K dovršení chaosu v pojmenování řeky vytékající zpod hory Prašivá přispělo mé zjištění, že jeden její přítok, který pramení poblíž pramene Luciny a obce či osady Bukovice, nese dnes název Holčina, ač i jeho jméno původně znělo Praschivka, Prazsiwka, Prašivka.

obrázek-pramen 13,00 a bartovice 15,00

Před samým závěrem se musím svěřit se zajímavým zjištěním, které mne překvapilo při průzkumu řeky přímo u pramene. Prošel jsem podél Luciny od Dobratic až k pramenům po Prašivou, abych získal fotografie jejího počátečního toku. Po namáhavé, ale zajímavé cestě jsem se zastavil v Harendě pod horou. Tam jsem položil šenkýři otázku, jakže říkají řece vytékající pod Prašivou, místní usedlíci. Nevěřil jsem vlastním uším, když jsem uslyšel z jeho úst jméno Ribia. Tak tedy Ribia, tento nejstarší název pro naší řeku se tady pod pramenem stále používá a není zapomenut. Musím zakončit moje úvahy o historii jména řeky tekoucí přes naši městoves poznáním, že řeka nemá jednoznačné pojmenování. Mění se podle toho, kde zrovna řeka protéká. U pramene je to Ribia, pak Lucina, dále Lučina, v Šenově zase Lucina a do Ostravice se vlévá Lučina.Všechna tato pojmenování jsou opodstatněná v historii kraje a ti, kteří používají název řeky podle zvyklostí místa mají pravdu a nelze je v jejich počínání opravovat. Uslyšíte li někdy kterékoliv z těchto pojmenování řeky, vězte, že všechna jsou správná. A označení v dnešních mapách berte jako všeobecné, avšak nevypovídající o řece vše.

Tady končí vody Luciny tekoucí doposud pod svým jménem. Pod Ostravským hradem ztrácí své jméno v náruči Ostravice, aby pod novou lávkou Unie už spolu obě řeky spěchaly na setkání s Odrou. Pak už je to jen kousek do moře.

fotografie-ústí Luciny pod lávkou Unie

Jak vidíte, není to s naší Ribií-Lucinou-Lučinou nikterak jednoznačné a historie řeky je docela zamotaná. Podržím si pro tuto "potoční řeku", jejíž vody si vzaly i několikerý lidský život, jméno Lucina. "Bo jech ze Šunova".

Výřezy map, které jsou použity na této stránce jsou získány díky těmto institucím.
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 

Šunovjok ikonaPferda.