logo

profesorka Danuše Krestová - učitelka a malířka Šenova. 1927 -2006

obrázek- D. Krestová

Paní učitelka. Mnoho učitelů Šenova je zapsáno v srdcích svých žáků zlatým atramentem. Hanuš Lankočí byl též učitelem, jenž stále ještě dokáže promlouvat k Šenovákům prostřednictvím své knihy o Šenově, tak jako paní učitelka Krestová bude stále promlouvat k nám svými obrazy. Šenováci, a nejen oni, poznali tuto vzácnou ženu a její umění malovat, i řízný, ale laskavý hlas, kterým nám vštěpovala dějiny starověku. Třebaže v hlavách některých z nás (včetně mne) se i přes profesorčin vypravěčský talent nedařila fixace dat, mohu se domnívat, že všichni bez rozdílu byli jejím vyprávěním o starověkém Římu a Řecku vždy zaujati.

obrázek- D. Krestová

Atramentem, kterým však psala do našich srdcí nejhlouběji, byl její vztah k umění. Když jsme před léty vstoupili s Eliškou do jejího ateliéru, abychom si odnesli nějaké obrazy pro náš nový domov, už tehdy bylo z čeho si vybírat. Malířka se nevyhýbala jakýmkoliv tématům. Její tvorba zahrnovala jak témata kupříkladu biblická, tak výjevy ze života zdejšího prostého lidu.

obrázek- D. Krestová

Patrné na první pohled je množství obrazů zachycujících její rodiště Hranice na Moravě. Kdo byl v Hranicích, pozná v jejích obrazech toto město jednoznačně. Hlavním motivem jsou však obrazy hor a krajiny kolem nich.

obrázek- D. Krestová

Především Beskydy jsou tím, co malířku nekonečně inspirovalo. Nevyhnula se ani vzpomínkám na válku, kdy hory byly milostivé k bojovníkům za svobodu. Pohledy na Beskydské hory jsou na jejích obrazech takové, jak je známe. Vždyť žijeme v pobeskydí a Lysou horu máme před očima den co den, tak jako i generace před námi. Skrbenští z oken zámku, i všichni starostové Šenova z oken obecního úřadu, měli Beskydy s Lysou horou po staletí před sebou. Není divu, že se malíři vždy pokoušeli podmanivou krásu hor zachytit ve svých obrazech, jakoby nevěřili, že tyto zde budou mnohem déle než jejich dílo a mají nutkání stále je zobrazovat. Takoví jsme my lidé, malíři nejsou výjimkou. Díky jim však máme dnes důkazy o jejich umění, ale též o změnách v krajině.

obrázek- D. Krestová

Nepřehlédnutelnou částí díla malířky jsou zátiší. V nich nechybí nikdy květiny. Kytice květů ze zahrádky byly jí předlohou. Jsou ukázkou vztahu ke květům, jaký malířka-žena měla. Mnohým tato zátiší učarovala. Ještě více témat lze spatřit v díle malířky. Například nemohu pominout obrazy z cest. Cestování bylo jí vášní. Navštívila země, o kterých nás učila a jež byly kolébkou civilizace. Itálie, Řecko, Izrael, Turecko, tyto země ji v mnohém inspirovaly. Nevyhnula se ani inspiraci díly starých mistrů. Nebylo nic, co by se malířka nepokusila namalovat. My, její žáci, jsme též nebyli opomenuti v obrazech. I téma z Bezručových básní můžeme v jejím díle nalézt, Maryčce se může vyhnout jen málokterý slezský malíř. Obraz Šenova z dob, kdy ještě nebyl dotčen silně "civilizací" jako nyní a který bude měněn v budoucnu zřejmě stále, je i dokladem místopisu časů minulých. Pro takové obrazy si naší malířky vážím a neměli bychom na tuto občanku Šenova nikdy zapomenout.

obrázek- D. Krestová

Danuše Krestová, roz. Cinková se narodila v Hranicích na Moravě 9.března, roku 1927. Po obecné škole studovala na gymnáziu v Prostějově. Poté na Filosofické fakultě Karlovy univerzity studovala dějepis, dějiny umění a ruský jazyk. Předtím než v šedesátých letech trvale zakotvila v Šenově, působila jako středoškolská profesorka na mnoha školách. Marná byla její snaha o vstup do Svazu umělců. To však nic neubralo z našeho obdivu k této vpravdě vzácné ženě. V roce 2002, 3.května byla uspořádána výstava obrazů Danuše Krestové v Šenovském muzeu.
Taková byla paní profesorka, jejíž heslo znělo: " Ani den bez čárky, protože v umění nejde nikdy za něčím udělat tečku. /Apelles-starořecký malíř."
Tečku za životem paní profesorky však udělal den sedmý, devátého měsíce roku 2006. † 7.9.2006.

pferdův květ

Poděkování
Děkuji slečně Veronice Krestové, vnučce paní profesorky, která mi umožnila fotografovat obrazy z pozůstalosti malířky, za laskavou vstřícnost. Též paní Simoně Slavíkové, ředitelce muzea, děkuji za poskytnuté materiály, bez nichž by nebyla stránka úplná. Oběma děkuji za pochopení.

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 

Šunovjok ikonaPferda.