Chrám Prozřetelnosti Boží v Šenově.

obrázek-Šenovský chrám

Vše začalo Mikulášem, svatým Mikulášem. Tomuto světci podle historických zpráv byl zasvěcen (první?) kostel v Šenově. Např. v knize Milana Pašíka, "Historie města Šenova v datech", čteme:

"V roce 1761(Karel František sv. pán Skrbenský z Hříště) nechal strhnout starý kostel sv. Mikuláše (na s. 5/19 farní kroniky -svazek č. 6 se uvádí, „533 let staré trámoví starého kostela se zřítilo a na jeho místě je toho času postaven nedokončený krásný dům, čili kostel“)

Pokud tuto zprávu budeme pokládat za věrohodnou, odečteme od letopočtu 1761, kdy byl kostel Sv. Mikuláše stržen, 533 let a dojdeme k letopočtu 1228. Někteří historikové dávají počátek Šenova do třináctého století. V tom případě by mohl být kostel první církevní stavbou Šenova v roce 1228. M. Pašík uvádí z farní kroniky zmínku faráře Josefa Hennera ze dne 10. července 1684, který zapsal, že dřevěný kostel je vymalován malbou neznámého malíře z data 1495 (str. 7 a str. 9. farní kroniky). To potvrzuje domněnku, že před Sv. Mikulášem stál v Šenově pravděpodobně kostel starší. Máme li věřit datu 1228, to je odpočítaný rok vzniku první církevní stavby v Šenově, potom tato stavba v nějaké podobě, ať už trvale, nebo přerušovaně, stála až do roku 1618, kdy Jan Skrbenský Starší na Šenově (před ním se nazýval Starším také Jan na Fulneku) nechal postavit, či jen zrekonstruoval dřevěný kostel, jenž byl zasvěcen Sv. Mikuláši. Ten pak sloužil dalších 150 let (M.Pašík). Není to však přesné, neboť odečteme li rok 1618, kdy byl Sv. Mikuláš postaven od letopočtu 1761, v kterémžto roce byl stržen, dojdeme k číslu 143, což je přesný údaj pro období, během něhož kostel sloužil. To jen pro pořádek.

Nyní, zásluhou magistry Blanky Jaurisové, dostali jsme možnost nahlédnout do pamětí Kryštofa Bernarda. Ten se v Šenově narodil rodičům Janovi Skrbenskému z Hříště a Juditě Bruntálské z Vrbna v roce 1615. Díky jeho zápiskům jsme poznali podrobnosti života v Šenově sedmnáctého století, mnohé i o kostele sv. Mikuláše.

Pod podlahou dnešního kostela Prozřetelnosti Boží se nalézá dosti veliká hrobka. Nyní už víme, že první sklep, který byl až do roku 1761 užíván jako hrobka Skrbenských pánů, byl pod podlahou starého kostela sv. Mikuláše. Hrobku nechal vybudovat v roce 1642 právě zmíněný Kryštof Bernard. Tehdy, jak píše ve svých pamětech, musel nejdříve vyzvednout ze země tři truhličky jeho malých sourozenců, už dříve tam pochovaných. Kryštof Bernard si zapsal:

"Letha Panie 1642. dne 9. prosince v Šenovském kostele dal sem udělati sklep pro schovani mrtveho těla nebožtíka pana Jana z Vrbna, pana bratra vlastního mé paní mateře, který v Opavě umřel, na kterýž sklep kde jsou grunty vyhazovaly jsou mertve těla bratří mých a sestry vyňaté, totiž nebožtíka Gottfrieda, Ladislawa Lwa a Anny Johanny, na kteréž daje nové truhličky zdělati ponejprve jsou do toho sklepu dne 12. prosince vstavené Anno 1642."

Do té doby byli zemřelí příslušníci rodu Skrbenských pohřbívání buďto v blízkosti kostela, nebo tam, kde už takové hrobky byly funkčními. Například první pán na Šenově, Václav Skrbenský, byl jako i později jeho bratr Jaroslav, pochován ve Fulneku, kde v té době panoval nejdříve jejich bratr Jan a později jeho synovec, také Jan, který byl synem Václavovým.

obrázek jako přelud, vlastní

Všechny tři truhličky, jež Kryštof v roce 1642 jako první do sklepa kostela sv. Mikuláše vsadil, patřily dětem Jana Staršího na Šenově a Judity, které zemřely v mladém věku. Gottfried se narodil v roce 1621, Ladislavw Lew 1632, o něm Bernard napsal, že skonal v jednom roku, a Anna Johanna, narozená roku 1617. Dále bylo do toho sklepa uloženo, jak už bylo řečeno, tělo zemřelého Jana Bruntálského z Vrbna, bratra Judity, s nímž cestoval po světě i Kryštof Bernard. Nebylo to však hned po jeho smrti 4. června roku 1642, nýbrž až v roce 1644. Dřív to nebylo možné učinit pro vpád švédského vojska. Nebožtíkovo tělo bylo nejprve uložené v Neplachovicích a teprve 30. dubna roku 1644, převezl Kryštof Bernard ostatky Jana z Vrbna, asi hodinu před soumrakem do Šenova a bez velkých ceremonií jej nechal vsadit do sklepa v kostele. V roce 1650 byla do hrobky uložena těla zemřelých jednodenních dvojčat Gabriela a Jiřího, synů Kryštofa Bernarda. 1659 byl sklep znovu otevřen, aby zde spočinulo mrtvé tělo Marie Elizabety Skrbenské, dcery Kryštofa Bernarda. V roce 1662 zemřela manželka Jana Staršího, Judita, rozená Bruntálská z Vrbna a byla též vstavena do hrobky v kostele sv. Mikuláše. Roku 1665 zemřel Jan Skrbenský. Jeho ostatky byly uloženy do hrobky kostela sv. Mikuláše, společně se zesnulým toho roku synem Albrechtem, který byl z dětí nejstarším. 1666 zemřel a byl v Šenově pochován Julius, syn Jana a Judity.

Letha 1683, dne 19 Januari, jest mrtve tělo pana Jana Jaroslava Skrbenského, bratra mého milého v kostele šenovském pochováno a do sklepu, kde pan otec, paní mateř a druzí bratři a některé mé dítky pochované leží, vstaven jest, Pan Bůh ráčil jemu veselé z mrtvých vstání dáti.

Tato slova si zapsal do své knihy Kryštof Bernard v roce 1683 po pohřbu svého bratra, pána na sousedních Bartovicích. V hrobce našli místo posledního spočinutí později i další příslušnici rodu Skrbenských. Je zřejmé, že byl v kostele pochován též Karel Jetřich, zemřelý v roce 1692. Lze předpokládat, že zesnulí příslušníci šlechtických rodů, jak Skrbenských, tak i příbuzných, byli ukládáni do sklepu v kostele sv. Mikuláše až do roku 1761, kdy byl tento stržen. Na jeho místě nechal Karel František Skrbenský, svobodný pán z Hříště a maršálek knížectví Těšínského, syn Karla Jetřicha, postavit dnešní kostel Prozřetelnosti Boží. Taktéž lze předpokládat, že původní hrobka pod kostelem sv. Mikuláše(byla zde pochována jak dcera Karla Františka, Helena Josefína, tak jeho manželka Helena Markéta, kterýžto fakt naznačuje, že stavitel nového kostela měl důvod zachovat hrobku v původním stavu) byla zachována, případně rozšířena a nad ní opět povstala nová stavba (viz. dříve uvedený zápis z farní kroniky). Pod podlahou dnešního kostela Prozřetelnosti Boží leží všichni Skrbenští od dob Jana Skrbenského, prvního svobodného pána z Hříště, až po posledního, jímž mohl být Jan Karel Skrbenský. Před ním ještě v hrobce spočinul Otto Amadeus Skrbenský (+ 29.11.1780) , syn Karla Františka, jeho první manželka Antonia Maria Anna Theresia Josepha Juliana Barbara hraběnka Podstatská z Prusínovic (*Hustopeče nad Bečvou 13.1.1728, + Šenov 17.9.1773) a také jeho druhá manželka Marie Anna roz. hraběnka Troyer z Troyersteina (+ 1.3.1825) Dle záznamu na genealogy.euweb.cz byla Antonie sv. p. Skrbenská z Hříště roz. hr. Podstatská později pochována v Hustopečích nad Bečvou (11.11.1773).Tato informace však není v matrikách potvrzena, tak lze předpokládat, že Antonie zůstala pohřbená v Šenově. Potomci Jana Karla už v šenovském kostele pohřbíváni nebyli. Jejich hroby můžeme dnes nalézt např. na Opavsku, kam po prodeji šenovského panství zamířil jeho poslední pán baron Anton Skrbenský z Hříště (Radkov).

M. Pašík ve své knize uvádí, že Karel František nechal strhnout starý kostel a započal na místě dřívějšího dřevěného kostela stavbu nové dominanty obce Šenova - chrám Prozřetelnosti Boží. To vylučuje možnost nalezení jakýchkoliv stop po starém kostele Sv. Mikuláše, jenž v Šenově stál přibližně jedno a půl století. Co všechno nasáklo trámoví kostela za tu dobu. Kolik lidí, kolik osudů viděl kostel pod svou zvonicí. Nikdy se to nedovíme. Můžeme jen pomocí vlastní obraznosti vzpomínat na dávnou, pro nás tajemstvím zahalenou historii.

obrázek Šenovského chrámu, vlastní

Chrám Prozřetelnosti Boží stojí v Šenově už od roku 1764. Zcela dokončen byl chrám zřejmě až za Oty Amadea (další svěcení v roce 1772). Jak už bylo řečeno, Karel František, svobodný pán Skrbenský z Hříště a na Šenově, který žil v letech 1684 - 1768, nechal v roce 1761 strhnout starý kostel a začal stavět nový. Stavitel kostelů, Sv. Jana Křtitele v Kroměříži a na Sv.Hostýně, Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, byl projektantem i Šenovského chrámu. Stavitelem pak byl Jakub Pánek (M.Pašík). Je uváděno, že tou dobou byl farářem na Šenově Anselmus Antonius z Oderbergu, jenž zde působil v letech 1736 - 1784. Byl tak zřejmě posledním duchovním u Sv. Mikuláše a zároveň i prvním v kostele nově postaveném.

obrázek-L.Kiška/Šenov v r.1939

Chrám Prozřetelnosti Boží je jistě nejvýznamnější stavbou Šenova nejen architektonicky, ale především historicky. Pohled na tuto naši dominantu zaujme snad každého diváka, byť jen Šenovem projíždějícího. Jak říká ve svém vyznání Šenovu v závěru své skvělé knížky o Šenově Ladislav Kiška:

"A skutečně, když se odkudkoliv podíváš od řeky Luciny na náš kostel s farou a se starou školou, bude se ti ten pohled jevit jako překrásné panoráma a bezděky i ty dojdeš k názoru, že to jsou naše Šenovské "Hradčany"!"

obrázek-šenovské Hradčany

Křtitelnici v chrámu nad Lucinou střeží pohled Karla Františka, jehož zásluhou naše sounáležitost s Šenovem má pevný základ.

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 

Šunovjok ikonaPferda.