MAPA

Fotografie

kříže

ČCE
Českobratrská církev evangelická

Protestanti v Šenově.

Evangelická církev má v Šenově hlubší kořeny, než by se podle zpráv o historii obce mohlo zdát. Z poznatků o rodě Skrbenských z Hříště, pánů na Šenově, vyplývá, že víra Lutherova se zde držela tak, jak zní rčení: "Drží, jak luterská víra." To, že první páni na Šenově z rodu Skrbenských byli luterány je známo. První zmínka o evangelících v Šenově je z roku 1590 (M.Pašík). Je pravděpodobné, že nějaká církevní stavba stála v Šenově už v raných dobách osidlování zdejšího kraje a byla zřejmě dílem katolíků. Avšak první doloženou církevní stavbou v Šenově byl kostel sv. Mikuláše, který v roce 1618 nechal postavit, nebo ze stávajícího rekonstruovat, Jan Skrbenský zvaný Starší. Ten byl protestantem luteránem. 25.3.1654 vyvrcholila pobělohorská rekatolizace v těšínském kraji uzavřením mnoha evangelických kostelů, sv. Mikuláš nevyjímaje. V důsledku toho byly pod patronací Jana Staršího konány bohoslužby luteránů v zámecké kapli. To však vedlo k přepadení zámku v noci z 8. na 9. září 1659, o čemž M. Pašík píše, cituji:

"Do Šenova vpadl Otík s pacholky a žoldnéři, rozkázal vylomit zámeckou bránu, nechal ztlouci mušketýra Šebastiána a písaře Jáchyma. Zámek vyrabovali, pobrali peníze, stříbro, šaty, jídlo a pohanili manželku Jana Skrbenského - Juditu, rozenou Bruntálskou z Vrbna, že je „luterka ďáblova“. Jan Skrbenský si na toto nepřístojné chování stěžoval spolu s dalšími šlechtici listem adresovaným samotnému císaři ještě v roce 1663. "

Jan Skrbenský Starší zemřel v roce 1665 a dědic šenovského panství, syn Karel Dětřich (Jetřich), pokračoval ve stejném vyznání, jako jeho rodiče. Teprve po jeho smrti v roce 1692, se katolická církev vrátila v plné síle na šenovské panství. Měl na to vliv sňatek ovdovělé Karlovy manželky, Heleny z Roztecku, která si po Janově smrti vzala katolíka Rudolfa Sobka z Kornic, jenž mladého dědice Šenova vychoval spolu s jeho bratrem Leopoldem v katolické víře. Karel František v 36 letech (M. pašík) začíná spravovat své dědictví a zanechává po sobě v Šenově nepřehlédnutelnou katolickou stopu. Abych získal alespoň mlhavou představu o evangelismu, navštívil jsem stránky Sboru Luterské evangelické církve a.v. (augsburského vyznání-pozn. autora) LECAV. Pokud by vám nestačil přehled luterské víry na Těšínsku, pak neváhejte a navštivte stránku Čtenářského koutku.

obrázek-kříž

Luterská víra však neskončila nástupem Karla Františka a rekatolizací. Uchovala se v lidech věrných svému vyznání dále, až v roce 1781 jim byla Tolerančním patentem, vydaném císařem Josefem druhým, opět některá náboženská práva navrácena. Dlouhá léta se však evangelíci nemohli výrazněji projevovat. V roce 1861, v době, kdy šenovské panství držel baron Antonín Skrbenský, na pozemku Matyáše Miksy (Na sedlácích, Miksa byl pravděpodobně i burmistrem Šenova -pozn. autora) byl založen evangelický hřbitov. Byl vysvěcen pastorem z Bludovic, Bernardem Folwarčným v roce 1862. Z té doby pochází i nejstarší kříž Šenova pod širým nebem.

obrázek-kaple

V roce 1893 se církev evangelická rozdělila na českobratrskou a augsburskou. Dříve byla na hřbitově pouze dřevěná zvonice, která byla v roce 1896 nahrazena kaplí větší, zděnou. V Šenově byly vnímány jazykové i jiné rozdíly jako ztěžující čím dál více soudržnost s polským sborem v Dolních Bludovicích, kam až doposud přináleželi šenovští evangelíci. Vyústilo to k osamostatnění sboru církve Českobratrské v roce 1918. V roce 1920 založili kazatelskou stanici v kapli (M.Pašík).

obrázek-Evangelický kostel

Teprve v roce 1936, 684 let po bitvě na Bílé hoře (r. 1620), se i protestanti v Šenově dočkali. 29. června byl položen základní kámen šenovského evangelického kostela. Rok na to, byl nový kostel vysvěcen. Od té doby už uplynulo hodně vody v Lucině. Tvář kostela se změnila. V roce 1967 byla přistavěna fara, a tak, jako se změnila podoba kostela, měnila se i evangelická církev, a nejen ona.
Mně osobně, nejvíce přiblížil evangelika, farář této církve, Bohumil Baštecký, jehož je občas slyšet na ČR 2, Praha v pořadu "Jak to vidí
Dnes na věži kostela šenovských českých bratří odbíjejí čas nové hodiny. Snad už měří lepší časy protestantům, než byly ty se staletým opomíjením.

obrázek-Evangelický kostel

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 

Šunovjok ikonaPferda.