Tato stránka je nekomerční a zde použité materiály pocházejí z rodinného archivu Sylva-Taroucců, Moravského zemského archivu v Brně. Cokoliv z toho, co je na této stránce publikováno, nesmí být jakýmkoliv způsobem dál šířeno.

Děti Antona svob. pána Skrbenského.

Dětmi Antona, sv.p. Skrbenského, byla Henriette z prvního manželství a Carl, Philipp, Felix a Anton z manželství druhého.

Henriette freiin Skrbensky (obr.1)

obrázek-Henrietta skrbenská

byla dcerou Antonovy první manželky, Henrietty z Thelen. Nestačila však své matky poznat, neb ta zemřela záhy po jejím narození, 29. března 1824. Henrietta se narodila v Šenově ve Slezsku, tehdy nazývaném Schönhof, 14. března, roku 1824. Byla posledním ze Skrbenských narozených v Šenově. Měla talent k malování, který se projevoval už v mládí. Svědčí o tom její ranné kresby šenovských motivů, jež jsou k vidění v Muzeu Šenova.

obrázek-Friedrich Gallenberg

Ve dvaceti letech, 16. dubna roku 1844, se provdala za opavského hraběte Bedřicha (Friedricha) Gallenberga. Hrabě Gallenberg (obr.2)byl rytmistrem jezdectva. Díky jemu se Henrietta pohybovala často v okruhu jeho splubojovníků z posádky prostějovských hulanů. Též s tímto prvním manželem prožila zřejmě své nejkrásnější období života, kdy bývali spolu hosty u mnohých šlechtických přátel na jejich sídlech. Byli častými hosty například v Grätzu (Hradec nad Moravicí) u hraběte Roberta Lichnovského, nebo v blízké Raduni u Blücherů. Také chvíle strávené v Čechách pod Kosířem, kde se seznámila s malířem Josefem Mánesem, patřily k jejím světlým dnům, kdy byla opravdu šťastnou v kruhu přátel kultury a jejich mecenášů, jakými Tarouccové byli. Díky přátelství s Mánesem se její tvorba ubírala správným směrem a vliv umělce je patrný na pozdějších kresbách Henrietty.

obrázek-hrob hr.Friedricha Gallenberga

Doba, kterou Henrietta s Fritzem Gallenbergem s přestávkami trávila v Čechách pod Kosířem u Augusta, hraběte Silva Tarouca, patřila k nejšťastnějším v jejím životě a velmi podrobně ji popsal prof. Adolf Kühndel v knížce, "Haná v kresbách Mánesovy přítelkyně". Bohužel, hrabě Gallenberg 16. října roku 1862 náhle zemřel právě v oblíbených Čechách, kde zůstal i pohřben. Posledním obrázkem věnovaným Fritzovi byl ten, který zachycuje jeho čerstvý hrob na hřbitově v Čechách pod Kosířem. (obr.3)

obrázek-hr. Eugen Silva Tarouca Unwerth

Henrietta se po dvou letech, 31. května 1864, provdala za bratrance Augusta Silva Tarouca, hraběte Eugena Silva Tarouca Unwerth (*3.9.1813) (obr.4), jenž byl rovněž ovdovělým. Tento pocházel z panství Pohled u Havlíčkova Brodu. Henrietě bylo čtyřicet let, když si tohoto sympatického hraběte (Silva Taroucové byli sympatičtí a přátelsky nakloněni českým obrozovacím snahám v 19. století) brala. S tímto manželem prožila Henrietta dalších 13 let, když opět ovdověla. Eugen, hrabě Silva Tarouca Unwerth zemřel 20. května 1877 v Opavě.

obázek-hrob Henrietty

Henrietta se po třetí už neprovdala. Byly zpřetrhány vztahy s Čechami pod Kosířem po smrti Eugena i Mánesa. Hraběnka Henriette Silva Tarouca tráví mnoho času v Rakousku, kde 22. září, roku 1890 umírá v hornorakouském okrese Kirchdorf, ve městě Spital am Pyhrn. Neměla dětí, její talent tedy neměl kdo dále šířit. Zůstalo však velké množství kreseb této zajímavé ženy, a ty dnes umožňují nahlédnout do života šlechty devatenáctého století. Století, o kterém víme mnohé díky kreslířům, jakou byla i šenovská Henrietta. Na opavském novém hřbitově, kam byly po roce 1890 přeneseny hroby ze hřbitova starého (kde ji 27. září pohřbil její synovec, syn bratra Filipa, Leo Skrbenský sv.p. z Hříště, který byl v ten čas farářem v Dubu na Moravě) , sní svůj věčný sen Henrietta, hraběnka Silva Tarouca, vedle svého druhého muže Eugena, hraběte Silva Tarouca Unwerth.

Henriette Carl Felix Philipp Anton

obrázek-hrad

Carl freiherr Skrbensky.

obrázek-Carl Skrbensky

Z manželství Antona a Anny se 13. dubna roku 1826 narodil v Opavě Carl (Karel) (obr.7), mladší bratr Henrietty. Ta jej s oblibou portrétovala do svého skicáře při společně trávených chvílích na zámku v Šenově, díky čemu můžeme hledět do Karlovy tváře dnes, tak jako Henrietta před stopadesáti léty. Fotografie ztratila léty na své kvalitě, zatímco kresby Henriettiny mají stále nezměněnou sdělovací schopnost. Kresby jsou z doby, kdy se objev Louise Jacquese Daguerryho teprve obtížně dral na světlo. Carl se stal, po dětství stráveném v Šenově, vojákem s hodností majora Sicilien ulanen (Sicilských Hulanů) regimentu Nr.12.

obrázek-Josefine Bartensteinobrázek-Carl

Ve svých 29 letech se Karel žení se svobodnou paní Josefinou z Bartensteinu (*6.4. 1831 ve Vídni). Svatba se konala v Opavě 17. února 1855. Z tohoto manželství vzešli syn Maxmilian (*9.12.1855) a dcera Antonie (*15.12.1863).

Major Carl freiherr Skrbensky, se zůčastnil bitvy u Custozzy v Itálii, roku 1866. V té bitvě však Carl ztrácí to nejcennější, svůj život. Stalo se 24. června téhož roku. V té době měl jeho syn 11. let a snad už tehdy i on věděl, že bude vojákem jako jeho otec. V těch neklidných dnech, kdy mír střídaly velmi často války , bylo mnoho šlechticů v armádě a Carl nebyl výjimkou. Také později jeho syn, Max (obr.11), stává se vojákem a jako otec, i on končí život v bitvě, tentokrát v Haliči. Život šlechtických důstojníků byl v dobách míru podstatně odlišný od života vojínů, však v bitvách byly jejich osudy často podobné.

obrázek-Carl v Šenověobrázek-Maxmilian freiherr Skrbensky

Henriette Carl Felix Philipp Anton

Felix freiherr Skrbensky (obr.12)

obrázek-Felix freiherr Skrbensky

Mladší bratr Karla a Henrietty, Felix, se narodil v Opavě *29. 12.1827. Byl tedy stejného znamení zvěrokruhu, Kozoroha, jako jeho otec Anton. Přesto, že Henrietta bratra Felia (jak jej nazývala ve svých deníčcích) měla ráda, nebyl jí prtrétován tak, jak s oblibou kreslila bratry Karla i Filipa. V tom lze spatřovat stejnou nechuť Felixe nechat se portrétovat Henriettou jakou možná projevoval vůči dceři i otec, jehož portrét ve skicářích Henrietty chybí rovněž. Dívám li se na fotografie Felixe, nemohu se ubránit pocitu, že je to právě on, který se otci podobal nejvíce.

Mládí trávil Felix se svými sourozenci v Šenově, případně v Melči (Meltsch) u své matky. Osud jej však zavedl do Dolních Rakous, kde si 12.10.1863 bere Klementine freiin Pereira_Arnstein (*10.5.1844) (obr.13).

obrázek-Felix a Klementina

S touto dcerou významného šlechtického rodu žil Felix v dolno-rakouském St. Pöltenu, ale jejich děti se rodily jinde. Bylo zcela běžným jevem, že šlechtičny rodily děti na různých místech monarchie. Tak se stalo, že první syn Klementiny a Felixe se narodil v Hukovicích (*Karel Bor), zatímco místo narození obou dcer, Pavly (*23.11.1868) a Rudolfiny (*8.8.1873), je Melč (Meltsch), sídlo Felixovy matky Anny, v té době však v držení Klementinina švagra a Felixova bratra, Philippa freiherr Skrbenského (PhDr. Jiří Stibor - Biografie Slezska a severní Moravy 1955, str. 124). Co se týče Melčského panství, kde na hřbitově dnešního Radkova lze spatřit mimo hrobky Antona a Anny Skrbenských i dva dětské hroby, Moritze (freiherr Skrbensky * 7.6.1865 + 18.10.1871) a Henrietty (freiin Skrbensky * 4.9.1870 + 6.5.1877). Rodiči šestiletého Moritze a sedmileté Henrietty byli Felix a Klementina.

obrázek-Felix freiherr Skrbensky

Třebaže se Felix nestal vojákem a nedosáhnul hodnosti jako jeho otec i bratř Karel s Filipem, ani on si nepodržel panství Šenov po svém otci, ač se domnívám, že právě on mohl být k tomu předurčený. Leč nestalo se tak a Felix zbytek života prožívá v dolnorakouském St. Pöltenu, kde 7. ledna roku 1898 umírá. Manželka Klementina jej přežívá o 14 let a skoná tamtéž co její muž v roce 1912.

Henriette Carl Felix Philipp Anton

Philipp freiherr Skrbensky

obrázek-Philipp Schönhof 1853

Nejmladším synem Antona a Anny Skrbenských byl Philipp. Ten se narodil 5. března roku 1830 v Opavě (Troppau). Nutno říct, že Skrbenští vlastnili v 19. století v Opavě budovu Karmelitánského kláštera, z čehož vyplývá časté místo narození dětí Skrbenských v tomto století.

Philipp se tedy narodil v Opavě, ale vyrůstal jak v Šenově, na zámku otce, tak i v Melči, u své matky. V Šenově na zámku se všichni sourozenci setkávali až do chvíle, než bylo panství v roce 1867 prodáno. Tou dobou však všechny děti Antona a Anny byly od Šenova životem už vzdáleny. Ve chvílích trávených společně ještě na šenovském panství, byl i Philipp častým objektem Henriettina malířského zájmu, díky tomu jeho portrét (obr.15)dnes může svědčit o Filipově ušlechtilém zjevu.

obrázek-Philipp a Leonie

Philipp se v březnu devatenáctého, roku 1860 žení s Leonií Czeike von Badenfeld (obr.16). Leonie přinesla věnem panství Dřevohostiké a Hukovice, které předtím držel její otec, Karl Anton Czeike, opavský obchodník povýšený do stavu šlechtického v 19. století, od které to doby se píší Czeikové s přídommkem Badenfeld. Philipp zase dědí po matce Anně, panství Melč. Byl to Filip, který byl posledním Skrbenským z Šenovského panství, jež s Leonií vedl život nižší šlechty tak, jak bylo doposud běžné, však v době jeho, už takový život nenávratně mizel.

obrázek-Leo(vlevo sedící) a bratr Hans

Ve Filipově životě hrálo významnou roli několik míst. V prvé řadě to byl Šenov (Schönhof), dále Opava (Troppau), Melč (Meltsch), Dřevohostice (Drzewohostiz) a Hukovice (Hausdorf). V Opavě se narodil, v Šenově vyrůstal, v Melči hospodařil a své rodiče pochoval v blízkém Radkově. Dřevohostice a Hukovice zas byly rodištěm jeho dětí. Tam zřejmě se nejlépe cítila jeho žena Leonie. První dítě Filipovo a Leonie se narodilo v Olomouci. Byla jím dcera Irena, kerá se tam narodila v roce 1861. Po ní přišel na svět patrně nejznámější Skrbenský, Leo (obr.17). Ten se narodil v Hukovicích 1863. Leo vyrůstal v Dřevohosticích. Studoval v kroměřížském gymnáziu, dále v Olomouci a Římě církevní právo. Jeho kněžská dráha započala v otcově Melči, kde byl v letech 1894 až 1896 farářem. Leo Skrbenský se stal nejdříve pražským arcibiskupem (1900) a později kardinálem. (zdroj -Valašské Athény)

obrázek-Philipp freiherr Skrbensky

V Hukovicích se ještě narodila v roce 1864 Marie. Hans, t.j. chlapec na fotografii vpravo vedle Lea (obr.17), se narodil v Dřevohosticích v roce 1868. V roce 1872 se narodilo v Opavě Leonii poslední dídě, dcera Anna. Filip, tak jako jeho bratr, Karel, byl majorem regimentu No.12 Sicilien Ulanen (Sicilských Hulánů). Jeho však smrt nezastihla na bojišti. Philipp freiherr Skrbensky umírá ve Vídni 21. března roku 1908. Manželka Leonie jej přežívá o tři roky a taktéž ve Vídni, končí její život 9. prosince 1911. Z Melče odchází Philipp a Leonie Skrbenští v roce 1884, kdy panství přechází do rukou rodu hraběte Razumovského. Taktéž na Moravě opuští Dřevohostický zámek, jež v roce 1897 předávají Skrbenští obci. V osobě Filipa svobodného pána Skrbenského, mizí šenovská nit Skrbenských, tak jako u jeho sourozenců. On však zanechal ve Slezsku a na Moravě nejvýraznější stopu a možná se o tomto třetím synovi Antona Skrbenského ještě v budoucnosti leccos zajímavého dozvíme.

Henriette Carl Felix Philipp Anton

Anton Karl freiherr Skrbensky

obrázek-erb Antona Karla na maltézském kříži

Posledním synem Antona a Anny byl jménem po otci také Anton. Narodil se v Opavě 11. října roku 1831. 13. října byl pokřtěn jako jeho starší bratři v kostele sv. Ducha a byla mu zapsána jména Anton, Karl, Maria a Leonard. Kmotry mu byli Karel hrabě Arz a Maria Schneeburg, roz. hraběnka Arz. Tohoto Antonína uvádějí někteří autoři, ale často byl opomíjeným pro nedostatek informací o jeho osobě, takže mnozí předpokládali (včetně autora těchto stránek), že se nejedná o potomka šenovské větve Skrbenských, ale jiné větve rodu. Avšak nezvratné důkazy matriky a jiné informace vyplouvají na povrch, proto Anton, nejmladší syn Antona sv. p. Skrbenského z Hříště a Anny, roz. hraběnky Arz po právu náleží do genealogické větvě šenovské . O Antonínu Karlovi (aby nedocházelo k omylům, takto jej budeme pro příště nazývat) toho moc zatím nevíme. V 35. Biografickém lexikonu Říše Rakouské (Wien 1877) na straně 84 lze číst, "Anton Freiherr (geb. am 11. October 1831)". Záznam v matrice opavské se liší o jeden den. Dvanáctka je sice v matrice přeškrtnutá tužkou a nad ní je znamení, což múže, ale též nemusí znamenat opravu čísla. Aby nebylo dohadům konec, existují v Zemském arrchivu Opavy dvě knihy narozených z farního úřadu kostela Svatého Ducha a v nich dva záznamy o narození Antona Karla. V knize č. 50 je den narození Antona Karla 11. října 1831. V knize č. 51 je datum narození 12. říjen 1831. Z této skutečnosti vyplýváí, že se Anton zřejmě narodil 11. října 1831. Dále se v lexikonu uvádí, že Anton vstoupil jako osmnáctiletý nejprve k Chevauxlegers, později k 6. hulánskému regimentu, s nímž se zúčastnil polního tažení do Uher v roce 1849. Aktivní vojenskou službu skončil v roce 1861 v hodnosti rytmistra. 12. května 1858 byl zaznamenán v Řádu Maltézských rytířů , kde se po slibu stává 1. května 1869 Komturem řádu. Po vypuknutí války v roce 1866 působil v jedné z polních nemocnic Řádu Maltézských rytířů z pověření Vídně. Ze zprávy doktora Kuhna, který velel všem polním nemocnicím v této válce vyplývá, že Anton Skrbenský se choval vždy obětavě, plnil důsledně hygienická opatření, byl laskavým k lékařům a zraněným a zasloužil si jen chvály. Po válce byl odměněn řádem Jeho Veličenstva Císaře. Další stopu Antonína Karla Skrbenského lze spatřit v kapli sv. Apoleny v Měcholupech (Předslav, okr. Klatovy). Tam je erb Antona Karla, komtura řádu na dřevěné desce. Připomíná držitele komendy, kterým byl Anton Karel v letech 1867 - 1887. Bylo to nejprve za 54. velkopřevora Františka hraběte Kolowrata Krakovského a donáta Leopolda Gottfrieda v letech 1867 - 1874 a dále při 55. mistrovi hraběti Lichnovskému z Werdenbergu v letech 1874 - 1887 spolu se stejným donatem. Od roku 1889 do 1891 je Anton Karel Skrbenský komturem řádu na Maidelbergu (Dívčí hrad - Vrbno). Rok 1891 je pravděpodobně rokem, kdy končí život Antona Karla. Pro to datum svědčí informace zveřejněná na výstavě v zámku Kunín - Lev oděný v purpuru, kde na genealogické tabuli rodu Skrbenských z Hříště je u jména Anton uvedeno, že zemřel v Leobersdorfu u Vídně v roce 1891. Jiné potvrzení správnosti této informace zatím schází, jako mnohé další vědomosti o nejmladším ze sourozenců. Není jeho obrázku v denících sestry Henriety, ani v albech žádná fotografie Antona Karla. Zatím tedy nevíme, jak Anton Karel vypadal. Pouze erb Skrbenských na maltézském kříži, který Henrieta nakreslila v roce 1859 svědčí o tom, že Anton bratrem Henriety byl, ale věkový rozdíl sedmi let byl zřejmě důvodem toho, že s Tonym nebyla sestra často, dost možná trávil více času u dědečka Jana (Johann, hrabě Arz), když šenovský dědeček Jan Karel, který býval čestným členem stejného řádu, zemřel dřív (1822) než se Anton Karel narodil.

Henriette Carl Felix Philipp Anton

Pár slov na závěr

Nikdo z dětí Antona, posledního držitele panství Šenov z rodu Skrbenských z Hříště, nedokázal a zřejmě ani nechtěl Šenov udržet pro další pokolení. Třebaže Henrietta, Karel, Felix , Filip a Antonín, prožili v Šenově své mládí, jejich životy se již ubíraly v jiné světy. Odkaz Skrbenských z Hříště a na Šenově, jež zanechal před staletími jejich prapředek Jaroslav, nedokázali už potomci Antona dále naplňovat. Snad heslo Skrbenských, "Čině dobře, nikoho se nebojím", naplňováno bylo i bez šenovských statků.
Dnešní potomci rodu z Hříště, jichž stopy dnes leckde spatřujeme, možná netuší, že jejich kořeny kdys napájely vody Luciny, na jejichž březích po staletí zněly kroky Skrbenských. Tyto stránky mají pomoci těm, kteří se chtějí o naší starobylé obci dozvědět více, než je běžně prezentováno. Jako každé bádání v dávné historii i to moje naráželo cestou za poznáním, mnohdy ukrývajícím se v už dosti zatemělé minulosti, na množství překážek. Světlo na této cestě mi poskytli mnozí dobří lidé, jimž patří můj dík. V případě dětí Antona Skrbenského patří poděkování pracovníkům Moravského Zemského Archivu v Brně, jejichž zásluhou jsem mohl sesbírat všechny informace a obrazový materiál, jež s jejich laskavým svolením mohu zde prezentovat pro zvýšení všeobecného poznání všech, kteří o historii Šenova projeví zájem.

Soupis použitých obrázků:

obr. logo.) erb Antona frhr. Skrbenského: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Silva Tarouců, /inv.č. 291 /kart.88 /sign.131-a.

obr. č.1.) Henriette freiin Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 2.) Friedrich grf. Gallenberg: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č.3.) Hrob Friedricha. hr. Gallenberga v Čechách pod Kosířem: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 292 /kart.89 /sign.131/c.

obr. č. 4.) Eugen hr. Silva Tarouca Unwerth: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č.5.) Hrobka Eugena a Henrietty gr.Silva Tarouca, Opavský hřbitov: vlastní fotografie

obr. č.6.) Obrázek ze skicáře Henrietty hr. Gallenberg - Moravský zemský archiv v Brně, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 321 /skř.5 /sign.141/16.

obr. č. 7.) Carl freiherr Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č.8.) Obrázek ze skicáře Henrietty hr. Gallenberg-Josefine freiin Skrbensky geb. Bartenstein, kresba Šenov 1855: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 323 /skř.5 /sign.141/18.

obr. č. 9.) Obrázek ze skicáře Henrietty hr. Gallenberg: Carl freiherr Skrbensky, kresba Šenov 1855: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 323 /skř.5 /sign.141/18.

obr. č. 10.) Obrázek ze skicáře Henrietty: Carl freiherr Skrbensky Šenov 1854: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 323 /skř.5 /sign.141/17.

obr. č. 11.) Max freiherr Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 12.) Felix freiherr Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 13.) Felix a Klementine: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 14.) Felix freiherr Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 15.) Obrázek ze skicáře Henrietty: Philipp freiherr Skrbensky Šenov 1853: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 323 /skř.5 /sign.141/15.

obr. č. 16.) Philipp a Leonie: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 17.) Leo a Hans: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 18.) Philipp freiherr Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 
Šunovjok ikonaPferda.