Tato stránka je nekomerční a zde použité materiály pocházejí z Moravské galerie v Brně, Muzea Těšínska, a především z rodinného archivu Sylva-Taroucců, Moravského zemského archivu v Brně. Cokoliv z toho, co je na této stránce publikováno, nesmí být jakýmkoliv způsobem dál šířeno.

Antonín Skrbenský z Hříště a jeho šlechtický rod

obrázek-Anton Skrbenský

Anton Freiherr v Skrbensky (obr.1).
Nereflektujíc dobovou skutečnost, nazýváme Antona Antonínem, ačkoliv v dobách, kdy tento šlechtic žil a nad Šenovem panoval, čeština na přechodnou dobu zcela vymizela z jazyka zdejší vrchnosti. Anton nebyl výjimkou, nenarazil jsem na sebemenší zmínku o tom, že jazyk zdejších obyvatel používal. Snad i rozuměl lašské mluvě svých poddaných, ale důkaz o tom jsem nenašel. Všechny dochované písemnosti jsou psané jazykem německým. Narodil se v Šenově 1. ledna 1791 a než toto panství v roce 1867 prodal a odešel do Opavy (tehdy Troppau), prožil zde 74 let života.

obrázek-Philip Skrbenský

Rodiči Antonovými byli Jan Karel Skrbenský (*1768 +1822) a Ludovíka hraběnka z Harsch (*1768 +1807) Nebyl však jediným potomkem svých rodičů. Dva roky před ním se narodil jeho bratr Philipp (obr.2) a přesto, že byl prvorozeným synem, po smrti otce, Jana Karla, zůstal pánem na Šenově jeho bratr Anton. Nestalo se tak hned po smrti Jana Karla, ale až v roce 1829, kdy Anton vyplatil bratru Filipovi jeho díl. Philipp freiherr Skrbensky se v roce 1822 oženil s hraběnkou Gabrieolou z Künigl, která však v roce 1831 zemřela. Po druhé se oženil v roce 1833 s Františkou, hraběnkou Erdödy. To už však bylo v době, kdy po odstoupení z podílnictví na šenovském panství žil trvale v hornorakouském Linci, kde v letech 1836 až 1848 vykonával funkci Zemského presidenta - "Landespräsident ".

obrázek-Henriette Skrbenská

Anton Skrbenský se ujal vlády nad Šenovským panstvím po smrti svého otce, což bylo v roce 1822, zpočátku společně s bratem Filipem, jak už bylo naznačeno dříve. V roce 1823 si bere za manželku Henriettu von Thelen. Svatba byla 21. dubna 1823. Po roce se jim narodila dcera, pojmenovaná po matce, Henriette (Jindřiška) (obr.3). Bylo to v Šenově 14. března roku 1824. 29. března 1824 umírá matka malé Henrietty. Příčina skonu mladé ženy - zánět mozku a sněť. Henrieta Skrbenská, rozená Thelen byla rodičkou posledního potomka Skrbenských, narozeného v Šenově, baronky Henrietty Skrbenské. Toto místo nepostačuje na popsání života Henrietty, poslední šlechtičny Skrbenské na Šenově, bude jí věnována samostatná stránka.

obrázek-Henrietta/Mahler

Z tohoto prvního Antonova manželství narodivší se dcera Henrietta, byla nejvýraznější postavou v jeho rodině, díky zděděnému po otci talentu k malování. Jedním z důkazů o talentu Antona je obraz, uložený ve sbírkách Moravské galerie v Brně.

obrázek-gr.Vrbna /Anton Skrbenský

Díky vstřícnosti PhDr. Kateřiny Svobodové a zpřístupnění kopie obrazu zásluhou paní Pavly Obrovské z oddělení registru sbírek galerie, mohu zde představit první, prokazatelně Antonem Skrbenským namalovaný obraz (obr.5). Zobrazuje podobiznu Dominika, hraběte Vrbny v husarské uniformě majora, 1838. Je jím akvarel na kartonu 20,4×15,9 cm, sign. Anton Skrbensky. /1838. Obraz je, jak už bylo řečeno, uložen ve sbírkách Moravské galerie v Brně. Paní doktorka Svobodová mi laskavě sdělila podrobnosti k tomuto dílu: "Tento portrét vznikl na základě litografické podobizny vytvořené významným rakouským portrétistou Josefem Kriehuberem, čtyři roky před tím, v roce 1834."

obrázek-hr. Vrbna /Henrietta

Předpokládá se, že mnohé obrazy Antonovy se nalézají na šlechtických sídlech či ve sbírkách galerií, jako i obraz hraběte z Vrbny a čekají teprve na své objevení. Mohlo tomu tak být i na Pernštejně, kde v tamní galerii při posledním zničujícím požáru shořel obraz Filipa Skrbenského. Stejného hraběte Dominika Vrbny, kterého v roce 1838 namaloval Anton Skrbenský, nakreslila o šestnáct let později i Henrietta (obr.6).

obrázek-Anna Skrbenská, roz. hr. v. Arz

9. 5. 1825 se Anton žení podruhé a bere si za ženu Annu, hraběnku Arz - Wasseg (obr.7), jež byla dědičkou Melče na Opavsku. Zatímco Henrietta se narodila ještě v Šenově, děti Anny už přišly na svět v Opavě, tehdy Troppau.

obrázek-Anna freifrau. Skrbensky, geb. grfin. v. Arz

Byla však matkou Henrietty od jejího jednoho roku a ta v roce 1855 Annu Skrbenskou, roz. hraběnku Arz, nakreslila též do svého skicáře (obr.8). Svatbou Anny hraběnky Arz s Antonem, svobodným pánem Skrbenským, byly navázány vztahy nejen se samotným rodem Arz - Wasseg, ale i s dalšími slezskými šlechtickými rody, jakými byli například Stollbergové, se kterými udržovali Skrbenští čilé styky, jak je patrné z pamětí Henrietty. Zvláště spřízněním Henrietty s rodem Gallenbergů se vzájemné vazby šlechtických rodů začaly ještě více proplétat.

obrázek-fotografie Antona Skrbenského ze sbírek Muzea Těšínska

Anton měl s Annou čtyři syny. Karla, Felixe, Filipa a Antonína. Jich přiblížím na stránce jiné. Anton sňatkem s Annou byl spřízněn s hraběcím rodem ARZ - Wasegg, a to zřejmě vedlo k tomu, že jeho poslední cesta vedla do místa Annina dědictví, Melče (Meltsch), kterou v té době vlastnil syn Philipp (J.Stibor - Biografie Slezska a Moravy: "Philipp freiherr Skrbensky po otcově smrti prodal Melč 1884 hr. Razumovskému.) K Melči přináležel zřejmě i Radkov, ve kterém Anton, tak jako už dříve jeho manželka, Anna, našli místo posledního spočinutí na hřbitově u Kostela Narození Panny Marie. Anna zemřela v Melči 12.2.1868, rok po té, co byl Šenov prodán. Anton (obr.9) pak žil do roku 1882 v Opavě, kde 3. dubna zemřel. I on byl pohřben v Radkově poblíž své manželky. Přítomnost syna Philippa v Melči objasňuje důvod umístění ostatků Antona a Anny v Radkově. Kříž nad Antonovou hlavou se dnes chýlí na stranu a brzy zmizí nápis vytesaný v kameni, jež určuje kdo zde leží, tak jako mizí nápisy na hrobech Anny a dříve zde pochovaných dětí Felixe a Klementýny Skrbenských, Henrietty (*1870 †1877) a Moritze (*1865 †1871).

fotografie hřbitova v Radkově

Soupis použitých obrázků:

obr. logo.) erb Antona freiherr. Skrbenského: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 291 /kart.88 /sign.131-a.

obr. č.1.) Anton freiherr Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 2.) Philipp freiherr Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č.3.) Henriette freiin Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č. 4.) Obrázek ze skicáře Henrietty hr. Gallenberg: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 322 /skř.5 /sign.126-c.

obr. č.5.) Obraz Dominika hraběte Vrbny: Moravská galerie v Brně.

obr. č.6.) Obrázek ze skicáře Henrietty hr. Gallenberg-Dominik hrabě Vrbna: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 321 /skř.5 /sign.141/16.

obr. č. 7.) Anna freiin Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, /inv.č. 287 /kart.86 /sign.126-c.

obr. č.8.) Obrázek ze skicáře Henrietty hr. Gallenberg-Anna frein Skrbensky: Moravský zemský archiv Brno, fond G 445, rodinný archiv Sylva-Taroucců, inv.č. 323 /skř.5 /sign.141/18.

obr. č. 9.) Anton freiherr. Skrbensky: Muzeum Těšínska, sbírky.

obr. č. 10.) Náhrobky v Radkově: foto - autor

Zpět na začátek stránky

  napiš slovo 
Šunovjok ikonaPferda.