Pferdův blog

Pferdova stránka

      pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

neděle, 19. srpen 2018

V pískovně po 50. letech

(f)
Člověk má v paměti místa z dětství, která si po létech zidealizuje. Je však v mé paměti také místo, jež sice idealizováno není, však jeho nalezení po létech bylo mi nanejvýš potřebné k oživení vzpomínek.
Tím místem je stará pískovna v Pežgovském lese v Šenově. Ta byla v dětství místem nejednoho dobrodružství, třeba byla od "mého rodného" Bartovického lesa vzdálená a Pežgovský les tajemným byl pro dětskou duši, nebo právě pro to jsem tam rád v doprovodu starších občas chodíval.
V roce 1968 jsem byl v pískovně naposled. V srpnu 1968 "tábořila" v pískovně invazní armáda. Pežgovský les a pískovna se stala zapovězeným místem, stejně jako les Bartovický. Nezapomněl jsem na to místo, však po padesáti letech se mi ho podařilo nalézt až po několikerých pokusech. Nakonec pomohla mapka prof. Ing. Pavla Kolata na stránkách Šenovského muzea. Profesor Pavel Kolat tam uvádí informace o pískovně už z roku 1910. V roce 1947 při leteckém snímkování je už pískovna patrná jako rozsáhlé místo vprostřed lesa. Písek byl těžen masívně zřejmě při stavbě "sídliště Šenov" (od roku 1955 Havířov):

"Jednoho dne, koncem roku 1946, se dostavili na Národní výbor v Šenově zástupci expozitury Krajského národního výboru v Ostravě, kteří předložili mapu inženýra Borise Jelčanova, kde bylo zakresleno zahájení bytové výstavby na katastru Šenova s pokračováním přes šumbarské nádraží směrem na Bludovice, s vysvětlením, že to bude hornické sídliště a že stavba bude zahájena ihned v roce 1947."

Tvrdý, Ludvík: 700 let Šenova, MNV v Šenově 1986, str.108).

Písek už je dávno vytěžen, pískovna mizí v lesním zapomnění. Přesto je i po padesáti letech v Pežgovském lese ještě patrná. Co v ní se za těch padesát let událo. Dokonce život mladého člověka v pískovně skončil. Je to místo romantické, ale pamatuje nejednu radost stejně, jako nejeden žal. Ten, který přinesla invazní vojska před padesáti lety, si nyní připomínáme. Pískovna má svou paměť, a kdo do ní zajde, tak mu připomene nejen těžbu písku, ale také skautský tábor, vojenské ležení, nebo tisíce příběhů lidských. To vše je v ní zapsáno.
Když jsem já po tak dlouhé době do pískovny s Trixi vstoupil, také vyprávěla mi mnohé příběhy. Počíná splývat s lesem tak, že za dalších padesát let, kdo bude chtít ji najít, bude to mít nesmírně těžké. Dnes však ještě lze to místo poznat a navštívit. Je to krásná procházka, jen v těchto dnech je i v lese patrné sucho. Jezírko u pískovny je vyschlé stejně jako Pežgovský potok je bez vody. Pokud se voda brzy nevrátí do koryta potoka, budou i rybníky na jeho dolním toku v koncích. Les už nemá vodu na rozdávání.

Pestré obrázky


15:52 [Permalink

neděle, 12. srpen 2018

Meze zákona - přírody u jezírka

(F)

V horkých dnech se frekvence návštěv hmyzu u zahradního jezírka zvyšuje se stoupající teplotou. Také sršňovití se u vody objevují častěji. Především sršeň obecná a vosík francouzský, jsou pravidelnými návštěvníky jezírka. Kde mají hnízdo sršně, to jsem nezjistil. Sršně přilétají a odlétají vždy někde z hloubi zahrad. Za to vosíci dali vědět o své přítomnosti na naší zahradě tím, že jeden z nich dal žihadlo Elišce, když se nevědomky neopatrně dotkla jejich hnízda. Byl z toho velký poprask. Martin s Kubou měli oči navrch, když zjistili, že "vosy" mají hnízdo v zahradním elektrickém sloupku, tzv. "Antoníčku".
Poznal jsem však záhy, že se nejedná o vosy - Vespa vulgaris, nýbrž o vosíky - Polistes. Tito vosíci, podobni sice vzhledem vosám, jsou trochu jiní než běžné vosy a jejich žihadlo trestá lidskou opovážlivost jen výjimečně. Eliška narušila jejich hnízdní teritorium, když lomcovala koncovkou prodlužovací šňůry ve sloupku, v jehož vrcholku mají vosíci hnízdo. Navzdory literatuře, bodnutí vosíka je dosti bolestivé (dle sdělení postižené), ačkoliv nezanechává otok podobný tomu, jaký vzniká po bodnutí včely, či vosy. Jed vosíka je však též alergenem, obsahujícím histamin. Histamin byl pro postiženou zvlášť nepříjemným. Jed však může způsobit různým lidem různé reakce.
Zkoumal jsem, jaký druh vosíka u nás na zahradě žije, abych se vyhnul případnému omylu, kterého jsem se mohl dopustit už v roce 2009, když jsem v článku na pferdově blogu psal o vosíku skvrnitém. Zřejmě to tehdy nebylo přesné označení. Vosík francouzký, též zvaný skvrnitý, má totiž nejeden vědecký název:
Polistes bucharensis Erichson, 1849
Polistes gallica var. lefebvrei Guérin-Ménéville, 1844
Polistes gallicus muchei Gusenleitner, 1976
Polistes gallicus var. rufescens du Buysson, 1912
Polistes italica Herrich-Schäffer, 1840
Polistes maculatus Rudow, 1889
Polistes merceti Dusmet, 1903
Vespa dominula Christ, 1791 o
Polistes dominulus (Christ, 1791) (misspelling) m
Polistes gallica var. ornata (Lepeletier) Weyrauch, 1938 (misidentification) M),

zdroj - profil taxomu Polistes:
https://www.biolib.cz/cz/taxon/id126104/

Vosík francouzský - skvrnitý, liší se od dalšího, u nás vyskytujícího se vosíka obecného, trochu jinou kresbou štítu. To lze ověřit porovnáním obrázků obou druhů.

Polistes nimpha (Christ, 1791)
Polistes opinabilis Kohl, 1898
Vespa nimphus Christ, 1791 o
Polistes nimphus (Christ) Auct. (misspelling) m

zdroj - profil taxomu - vosík obecný
Polistes nimpha (Christ, 1791) https://www.biolib.cz/cz/taxon/id703245/
V srpnu 2018 je na zahradě u jezírka v Šenově prokazatelné hnízdo vosíka francouzského - tzv. skvrnitého.
Fotografovat vosíky se může zdát být snadným úkolem, přesto nebylo korunováno velkým zdarem. Horký den nutil vosíky přinášet vodu z jezírka a chladit plástve ve sluncem rozpáleném "Antoníčkovi". Vosíci v takový den poskytují k fotografování skvělou příležitost, má to však jeden háček. Největší horko bývá přes poledne, to vosíci lítají pro vodu bez přestání. Ta doba je však rovněž nejméně vhodnou k fotografování všeobecně. Přesto jsem pár snímků tou dobou pořídil, abych přinesl důkaz o starostlivosti vosíků i sršní o svá potomstva.
Sršně totiž také v horkém dni přilétají častěji k jezírku pro vodu. Na rozdíl od vosíků, sršně si hledají místa u vody skrytá, což znesnadňuje jejich fotografování. Sršeň je též opatrnější než vosík. Pokud přítomnost fotografa vyhodnotí jako nebezpečnou, raději vůbec nepřistane. Sršeň totiž potřebuje k napojení delší čas než vosík, proto si hledá zcela bezpečné krytí.
Sršňovití u jezírka nepředstavují pro lidi nebezpečí. Zaútočí jen, pokud je k tomu člověk, nebo zvíře donutí svým neopatrným jednáním. I na zahradě je nutno být opatrným. Příroda má zákony, které se novelizují zřídka. Také u jezírka se musíme všichni pohybovat v mezích zákona - přírody.

Pestré obrázky


07:40 [Permalink

pondělí, 30. červenec 2018

Létování

Bouřky nejsou ničím neobvyklým v tomto horkém létě. Však o počasí nás v tyto dny bezpočtukrát informují všechna média.
V Šenově se také schyluje k bouřce. Bouře se můžeme dočkat při rozhodování o osudu návrhu nového Územního plánu. Zda li se může bouře odehrát ve sklenici s vodou?
O tom, že je možné bouřku očekávat, svědčí také text starosty Ing. Jana Blažka, v Oběžníku města Šenov - Srpen 2018, s nímž nemusí všichni souznít. Starosta sdělil v textu podporu návrhu Územního plánu všeobecně. Ono se jedná především o kontroverzní studii, která je součastí navrhovaného Územního plánu, Šenov - Volenství II. Ta se stala trnem v oku mnohých z nás, tím že je určené území rozparcelováno podobně jako včelí plástev.
Návrh územního plánu skrývá ne jedno překvapení, které je nyní diskutováno např. taktéž na stránkách facebook.
Územníh plán může rozdělit Šenov na zastánce a odpůrce jeho přijetí. To by však bylo hrubé dělení, neb někteří nemají tušení, oč se jedná, další sice tuší, ale změny v Šenově nevnímají jako podstatné.
Domnívám se, že navržené změny jsou tak podstatné, že lze a je třeba o nich mluvit. Když někdo říká, že je pozdě něco měnit, tak s tím nemůžu souhlasit. Na změnu špatného návrhu je lépe upozornit dřív, než se uskuteční. Vědomě pak přece nemůže nikdu chtít realizovat špatnosti. Poznání je důležité při jakémkoliv rozhodování. Rozšiřování vědomí o navrhovaných změnách Územním plánem je tedy důležité.

Na stránkách Územní plán Šenova na fb, se diskutuje o navrhovaných změnách.
Pokusím se zde jeden poznatek z diskuse uvést. Studie Šenov - Volenství II uvádí, že se počítá s kácením ale topolů na ulici Šajarské.
O tom se vedla diskuse, při níž vzešly poznatky k této aleji.
Především je dobré znát historii místa, aby mohlo být o jeho budoucnosti rozhodnuto správně.
I. vojenské (josefské) mapování (1764 -1768) ještě alej na Šajarské nezobrazuje.
II. vojenské mapování - Františkovo z let 1836 - 1852 je už přesnější. Aleje kolem cest jsou dobře značené. Alej na dnešní ulice Šajarská není ani na této mapě zřetelná.
III. vojenské mapování - Františko-josefské 1876 - 1878. Na této mapě je alej na dnešní Šajarské zřetelně zakreslena.

Podkladem vojenských map byly Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska 1:2880 (1824-1843)
Tato mapa Stabilního katastru je velmi podrobná. Ukazuje dokonce to, že původní cesta vedla po druhém břehu Václavovického potoka, než jak je tomu dnes. Mapa stabilního katastru z první poloviny 19. století je podrobně popisná, s označením pozemků panských (D- domikálních) a popisnými čísly, jakož i jmény vlastníků půdy. Srovnáme li tuto mapu s leteckou mapou z roku 1955, poznáme, že se leccost za tu dobu v krajině změnilo.
Další změny na Volenství nastaly při zahájení stavby závodu VOKD v roce 1957. Podle vzpomínky starousedlíka, byla topolová alej na Šajarské vysazena v roce 1960. Tehdy nebyla ještě cesta asfaltová. Patrně se jedná o topol kanadský, který roste na Šajaraské.



20:58 [Permalink

středa, 11. červenec 2018

Ostrava!!!

Ostrava!!!

V Ostravě jsem pracoval a prožil kus života. Mám Ostravu rád. Přesto nebývám v Ostravě tak často, abych věděl hned o všem, co se ve městě děje. A události bylo několik, pro něž se vyplatilo a vyplatí do Ostravy zajet. Jednou z významných událostí byla instalace nové sochy na Kuřím rynku (Jiráskovo náměstí pozn.) Sochař David Moješčík je autorem sochy Leoše Janáčka, kteráž to socha byla na rynku odhalena loni na Vánoce. Je léto 2018 a já se vydal za sochou na Kuří rynek. Klavíry Antonína Kašpara a lesknoucí se v ranním slunci Leoš Janáček se nedali přehlédnout. Nemám rád lesklé sochy, špatně se fotografují. Však snímků této sochy je už na internetu bez počtu, tedy moje snímky jsou objevením Ameriky. Stejně tak socha Karla Kryla od stejného sochaře, ve Šmeralově ulici proti budově Českého rozhlasu, mě překvapila svým leskem. Karel Kryl je ještě hůř fotografován, než Leoš Janáček. Však i snímků sochy Karla Kryla už existuje hodně, třeba socha byla slavnostně odhalena teprve před dvěma týdny (27. června 2018). Lesknoucí se sochy jsou pro fotografa obtížnou předlohou. Však jak skladatel Leoš Janáček, tak skladatel a zpěvák Karel Kryl, byli oslniví už za svého žití. Mám naději, že i budoucí socha zpěvačky Věry Špinarové, která má ze stejného ateliéru ještě přibýt, bude podobně oslnivá.
Vydal jsem se podívat na Masarykovo náměstí. Tamní sochy jsou klasické - ne lesknoucí se, však i tam už paprsky ranního slunce sahaly na sochu sv. Floriána. Obrátil jsem své kroky zpět na Kuří rynek a vydal se ke kapličce císařovny Sisi, na kraji Husova sadu, kde stojí socha Mariuse Kotrby (autor zemřel tragicky v roce 2011). Z Husova sadu jsem se vydal na nábřeží Ostravice, po něm šel dál směrem na Přívoz. Podchod pod mostem Pionýrů byl uzavřen, tak jsem musel přes křižovatku jít k Nové radnici a za ní se pak vrátit zpátky k řece. U radnice se mi zjevil přelud na ostrůvku kruhové křižovatky. Stával tam Koníček Ivánek kdysi, dnes tam kvete kvítí. Od radnice pokračuji Komenského sady až do Přívozu. Kus cesty na náměstí Svatopluka Čecha potom zdolávám mechanizovaně. Tamní obchod Numismatika chci navštívit za účelem vyzvednutí objednaného zajímavého odznaku. Obchod Numismatika sídlí v krásném domě. Domy v Přívoze u náměstí Svatopluka Čecha jsou pozoruhodně krásné.
Skončila poznávací cesta Ostravou. Zajímavých míst skýtá Ostrava bezpočtu. Do Ostravy se rád vracívám - bo!!!
Ostrava - barevné obrázky.

21:40 [Permalink

neděle, 24. červen 2018

Když se nad kukuřicí stahují mraky aneb ....

sídliště Volenská

21:10 [Permalink

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Jak psát web
Šenov pohledem Pferdy
knihovna a Šenovské muzeum
Webhosting poskytuje Český hosting
OBLÍBENÉ

Haló, Ostrava!
pomoc sms
Rádio na přání
tv noe
Drápkaté opice
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice



rozcestník


NOVÉ

Muzeum Novojičínska

kresba Jan Sacher

Pořád zelené

Město Šenov

Miroslav Saniga

Vyrobeno v Beskydech

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ

napiš slovo