Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

úterý, 3. duben 2018

Jarní

Je po Velikonočních svátcích a my vstoupili do vrtkavého aprílového počasí. To březnové však bylo stabilnějším pouze mrazem. Nicméně vzpomínka na čas předvelikonoční je ještě živá díky fotoalbu. Lze v něm spatřit, kterak na konci března vykvetly první jarní květiny. Sice krokusy se v noci musely před mrazem "schoulit", ale sluníčko jich občas rozvinulo, aby mohly lákat včely k první jarní hostině. Podobně se chovaly taktéž bílé sasanky, modré ladoňky i žlutavé květy hluchavek. Ne každý den na konci března byl slunečný. Také bylo mnohdy zataženo. I tak se vyplatilo vyjít do přírody, ovšem klíšťata se už též probouzela k životu a číhala, aby se na jaře prvně napila čerstvé krve. Krajina pod zataženou oblohou se může jevit ještě jakoby spící, ale míza už proudí vzhůru a zeleň listů se objeví velmi brzy. Zatím však převládají zimní barvy krajiny beze sněhu. V ní pak lze vidět temné stíny prošlé zimy. Tu hromadu stavební suti, kterou u řeky Luciny si někdo uložil, blíž k vodě zhaslou lišku, která zřejmě sražená autem spadla z mostu na místo, kde byla později nalezena. Řeka je tichá, jen párek březňaček se vznesl hlučně z její hladiny. Pěšinu na vyvýšeném levém břehu řeky přebíhá srnčí, do toho zní hukot splavu pod zamračenou oblohou, a to vše možná vyvedlo Trixi z klidu. Nová poznání nebývají snadná. Možná se i ten den vracela domů o něco raději než jindy. Ája ji však vítá doma radostně, a jen když Trixiina radost ze setkání přeroste únosnou mez, uchýlí se do bezpečnější výšky. Ája občas provokuje, ale ví, kde končí legrace.
U Luciny bývá Trixi nesvá, jakoby se něčeho bála. Chovala se podivně na levém břehu, stejně tak později i na břehu pravém. V těchto místech se v minulosti udály tragédie. Možná i po létech vnímá Trixi ten prostor jinak než jiná místa. Řeka navíc teče v těch místech jinde než tekla dříve. To vše je v krajině zaznamenáno a pes to ezotericky může rozpoznat.
Ve dnech, kdy slunce opět zhřívá zem, jsou i na zahradě místa ožívající, jako třeba jezírko, kde rybky už konečně vypluly po dlouhé zimě k hladině, aby se tam v jarním slunci hřály. Neboť ačkoliv ledy už z jezírka zmizely před mnoha dny, voda v jezírku je ještě chladná. Jedna rybka chladnou zimu nepřežila.
Večery bývají už občas prosluněné tak, že i na zahradě lze pobývat déle a sledovat prodlužující se stíny, až hvězdy a měsíc vyjdou, pak lze slyšet jarní houkání kalouse ušatého. Jaro má své kouzlo a krásu, už když začíná překrývat zimu. V dubnu ještě zima může jaru občas vzdorovat, však marně, jaro vždy nad zimou zvítězí. Ačkoliv se počasí globálně mění, zatím můžeme s jistotou vždy očekávat, že jaro přijde, a pokaždé se z něj radovat.
Někdo by mohl říct, že psát o jaru je kýčem. Příroda však kýčem být nemůže, je fascinující hlavně na jaře už věky věků. Budiž pochváleno jaro.


7kraska

Obrázky




19:31 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
knihovna a Šenovské muzeum

Webhosting poskytuje Český hosting
OBLÍBENÉ

Haló, Ostrava!
pomoc sms
Rádio na přání
tv noe
Drápkaté opice
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice



rozcestník


NOVÉ

Muzeum Novojičínska

kresba Jan Sacher

Pořád zelené

Město Šenov

Miroslav Saniga

Vyrobeno v Beskydech

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ

napiš slovo