Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

sobota, 21. září 2013

Kaňovice 1613 - 2013

Je sobotní odpoledne a v Kaňovicích na Frýdecku (neb existují Kaňovice též u Zlína) se scházejí lidé k oslavám čtyř set let trvání obce.
Dopoledne v kapli sv. Hedviky byl při Mši svaté svěcen znak obce. Zatím, co znak musel světit farář z Bruzovic, do jejíž farnosti přísluší i kaple sv. Hedviky v Kaňovicích, magistr Pavel Motyka, odpoledne místo svěcené vody, šampaňské teklo. "Křtěnou" jím byla knížka spoluautorů, Václava Cichoně, Lubomíra Kuchaře a Milana Pastrňáka Kaňovice 1613 - 2013. Oslavy probíhaly v sousedské pohodě. Mladičké mažoretky a roztleskávačky zahájily odpolední program, kterému předcházelo ještě vystoupení Elišky a Lukáše Novotných (klavír - violoncello) a Lenky Vítkové (housle) koncertem komorní hudby

.

mažoretkyroszleskávačky


Ve znaku obce jsou dvě sekery, které připomínají, jakým způsobem Kaňovice vznikly. Jedna z nejmenších obcí v republice ( rozloha - 259 ha, 292 občanů - 1.1. 2013) musela být doslova vysekána z lesů, které v 17. století bývaly ještě hojně zastoupeny v krajině zdejší.
Podnět k založení osady dal v roce 1613 Jan Bruntálský z Vrbna, pán frýdeckého panství. Pověřil k tomu úkolu Adama Kaniu z Bruzovic, po němž pak osada jméno získala. I o tom se v knize píše.


Romantické tvrzení, že vesnice dostala své jméno podle množství dravých ptáků, káňat, která se zde v hojném množství údajně vyskytovala,v této souvislosti neobstojí (Mikoláš J.L.: Kaňovice na Frýdecku vzpomínají 330. výročí trvání, nový článek Svoboda).


Přesto si myslím, že při troše fantazie lze v obrysu hranic Kaňovic jistou podobu se siluetou letícího káněte spatřit.

mapka


To a mnoho dalších informací o historii, místopisu a životě lidí v obci lze získat z knížky, která je dle mého úsudku nejlepším průvodcem toho to krásného místa. Kaňovice získaly knihou přízeň i nás "přespolmích" a vlastním občanům přináší přehled nebývale podrobný o místě v němž žili jich předkové a oni dál to místo považují za nejlepší k žití.

křtiny


Po "křtu" knížky přistoupilo zastupitelstvo Kaňovic v čele se starostkou Natašou Korduliakovou k dělení koláče se znakem vesnice. V tom okamžiku byl nůž nad sekeru, znak byl rozčtvrcen a zkonzumován. Bylo při tom dost veselí.

dělení


Na letišti v Mošnově toho dne vrcholily dny NATO, já však dal přednost cestě do Kaňovic a svého rozhodnutí nelituji. Vedle setkání s přáteli to byla i vzácná chvíle poznání. Poznání vesnice malé jak rozlohou, tak počtem obyvatel, by se mohlo zdát snadným úkolem. Je to však jen zdání. Teprve s knihou Kaňovice 1613 - 2013 je poznání snazší. Ta nejen podává množství informací o historii vesnice a životě jejích obyvatel, ale v mnohých může probudit zájem poznat víc. Po vyjití této publikace už nebude snadné dále v historii obce bádat, neb mnohé je v ní zaznamenáno pílí autorů. Na druhou stranu, knížka je dobrým startem k rozvíjení znalostí o vsi Kaňovice a bude pomáhat už trvale. Mne k místu vždy vázaly vzpomínky z mládí. Nyní můžu Kaňovice vnímat i trochu jinak, lépe.


Kaňovice s Šenovem hranici nesdílí, ale obce jsou spojené Slezskou branou. Region Slezská brána a Moravskoslezský kraj stál u zrodu knížky a oslav čtyřstého výročí založení obce.
Poznání je vždy přínosem a u Kaňovic to platí bez výhrad. Knížka Kaňovice 1613 - 2013 poznání o vesnici přináší formou velmi čtivou, text doprovází množství obrázků. Především kaňovickým se stane knížka součástí života, ale rovněž nám, přespolním bude dobrou průvodkyní tím to malebným místem.
Držím knížku v ruce a jsem rád, že mi bylo dopřáno ji poznat.

knížka Kňovice 1613 - 2013


Přeji Kaňovicím štěstí ve všem, jako měli při vydání této knížky. Autorům pak děkuji za skvělou práci.

Lubomír Kuchař, Václav Cichoň, Milan Pastrňák


Zdeněk Šebesta, Šenov


20:55 [Permalink]

sobota, 7. září 2013

Pestrý den

busta gen. Laudona sochaře Alexandra Zahradníka


Dostalo se mi od kastelána zámku v Kuníně a historika muzea Novojičínska PhDr. Jaroslava Zezulčíka, pozvání na vernisáž výstavy - Generál Loudon - cesta k nesmrtelnosti. Rád jsem pozvání přijal.
Zamířil jsem do Kunína v sobotu sedmého září 2013 s nadějí prožít příjemné odpoledne na zámku. Podobné odpoledne jsem tam prožil před krátkou dobou u příležitosti výstavy jiné, ne méně zajímavé - Lev oděný v purpuru. Novojičínští muzejníci jsou pilnými v přípravách pestrých podívaných pro veřejmost.
Před zámkem jako obvykle čekala vojenská garda na příchod Ernsta Gideona a Alexandra Loudonových, potomků slavného maršála. Tamboři nějaký čas udržovali pozornost diváků tlumeným duněním svých nástrojů. Vzácní hosté však stále nepřicházeli, vojáci dostali od velitele pohov a hledali stín před pražícím sluncem. My diváci tak činili též.
Po chvíli však byla garda opět na svém místě a bubny zavířily. K zámku mířila družina vzácných hostů. Přicházeli Loudonové, Sedlnitzčtí, Podstattští, Belcredi, Dohalský a další potomci šlechtických rodů, jichž provázel doktor Zezulčík. Tak veliké "soustředění" urozených dalo vernisáži punc výjimečnosti. Byli si toho vědomi všichni diváci a objektivy fotoaparátů cvakaly o "106". To však byl pouhý začátek překvapení. Jeho vrchol nastal později v zámku, když do sálu mezi nás znenadání vstoupil Karel Schwarzenberg. Objektivy fotoaparátů samozřejmě rázem zamířily na knížete. Samotná výstava, ač velice zajímavá, plná vzácných památek, dělila se tentokrát o přízeň návštěvníků s konkurencí neobvyklou, která však zajistila vznešenou atmosféru její vernisáže a my směli být u toho. Starostka Kunína, paní Dagmar Novosadová, mohla, a jistě byla spokojená. Vždyť podobné akce pořádané na zámku přinášejí obci věhlas.

pohov

čekání

přicházejí

Ernst Gideon Loudon

dámy

VIP

PhDr. Jaroslav Zezulčík s Karlem Schwarzenbergem

rzhovor

Karel Schwarzenberg


V dalších dnech už na zámku v Kuníně zřejmě nepotkáte žádného šlechtice rodem, přesto návštěva výstavy - Generál Loudon - cesta k nesmrtelnosti stojí za tu cestu. Nepodaří se často vidět tak vzácné listiny Císařovny Marie Terezie, nebo dokonalé mapy bitevních polí, v nichž generál Laudon dobýval svá vítězství nad nepřítelem. Vedle výstavy generála Loudona je přístupná rovněž výstava dřívější - Lev oděný v purpuru. Obdiv zasluhují také obrazy, kterých je na zámku vystavených nyní velké množství . Obrazy samy stojí za návštěvu Kunína.
Komu pak nepostačí expozice zámku v Kuníně, může pokračovat do Žerotínského zámku v Novém Jičíně, kde je od čtvrtku expozice výstavy - 700 LET MĚSTA NOV0HO JIČÍNA.

něco končí, něco začíná - Novojičínsko žije

Něco končí, něco začíná. Pestrý život Novojičínska pokračuje.

20:10 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
knihovna a Šenovské muzeum

Webhosting poskytuje Český hosting
Top školky
OBLÍBENÉ

Haló, Ostrava!
pomoc sms
Rádio na přání
tv noe
Drápkaté opice
Jana (mlčící)
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Bioplynka 2011



rozcestník


NOVÉ

Šenovské sdružení
Pořád zelené

Vyrobeno v Beskydech

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo