Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

pátek, 21. květen 2010

Květnové zastavení v "Galérii na schodech Panské oratoře"

nová věž

Pouhý týden zbývá k tomu, abyste navštívili výstavu v Panské oratoři kostela Prozřetelnost Boží v Šenově. Ta je tentokrát věnována dějinám katolické farnosti v Šenově. Třeba je výstavou skromnou, nabízí návštěvníkům ne-všední podívanou. V "Galérii na schodech" vás přivítají obrazy některých v minulosti zde působících farářů, už jen to je dobrým důvodem k návštěvě oratoře. Vedle obrazů jsou zde vystavené zajímavé texty, jichž záhodno číst, a též předměty, kupříkladu známý už zvon Bludovských, či nádherně zdobená liturgická roucha.

detail Dalmatiky

Cesta Zámeckým parkem je rovněž skvělým zážitkem, když stromy jarní zelení jen září. Věž kostela také září - novotou. Snad i Stará škola pod kostelem jednou bude tak zářit, aby nezůstalo jen u řemeslných úprav, jimiž budova nyní prochází, což při návštěvě duchovního centra našeho městečka můžete rovněž spatřit. Cestou ke Staré škole si pak lze povšimnout, jak nám svatý Antonín obrůstá mechem, vedle zářícího svatého Jana naproti.


sv.Antonín


Děkuji tímto za upozornění na výstavu v Oběžníku města Šenova, bez něhož jsem mohl o zajímavou a poučnou podívanou přijít, což by mne velmi mrzelo. Od doby, kdy jsem Oběžník kritizoval za strohost, se jeho úroveň v mnohém zlepšila tak, že se dnes těším na každé nové číslo. Přispívatelé Oběžníku také napomohli k nynější jeho čtivosti a já jen lituji, že úvodníky paní Simony Slavíkové už na první stránce našeho měsíčníku nenacházím. Byly vždy prvním textem, který jsem v Oběžníku čítával a nyní budou scházet. Autorka ze skromnosti své úvodníky nepodepisovala, proto tak činím dnes já, abych připomenul, čí ruka ty skvělé texty po dlouhý čas pro nás psala. Chovám naději, že jednou zas budu je číst, neb také díky jim se Oběžník stal mnohem přitažlivějším pro čtenáře.

odkaz na Oběžníky


Oběžníky 2010


21:59 [Permalink]

pondělí, 17. květen 2010

V krajině slavíky opomíjené

Lucina před mosty

Druhým dnem bez přestání prší a slavíky opomíjený kraj je znovu zkoušený, jako byl už tolikrát.
Opět hrozí, že voda zaplaví to, co už nejednou pod ní bylo. Nejen místa notoricky známá jsou v tyto dny vodou plná, také tam, kde jsme vídali řeku zkrocenou v hlubokém korytě, je jí dnes plno.
Dříve řeka Lucina opouštěla koryto vždy, když jarní vody z hor přišly příliš rychle, nebo jako dnes bez přestání pršelo na krajinu pod Prašivou. V Šenově pak bývala Lucina tak rozpustilou, že se téměř pravidelně rozeběhla v nivách, tu jen kousek od koryta, jindy do široka, až k mlýnu s pilou se podívala. Rozpustilosti překazila Lucině až hráz v Žermanicích, postavená v šedesátých letech minulého století. Nyní však i přes tu mohutnou zádrž nasbírala Lucina tolik sil, že ztropila zase to, co za mlada tak ráda činívala. Po létech vítá se v lukách se známými místy, kterých ponořená hluboko v korytě, tak dlouho nespatřila. Dnes rozlila své vody doširoka, nespěchá tolik k sestře pod hradem tekoucí. Ostravice bez ní sama je běsnícím živlem, mířícím divoce k Odře, aby společně plenili vše, co se jim postaví do cesty k moři.
Lucina se zatím toulá v lukách šenovských. Tak tomu bylo po staletí, lidé ji ctili a drželi se od ní dál i v dobách, kdy se tvářila mírně. Nedávám řece hanlivého jména, tak se chovala po věky, nebyla zákeřnou, očekávala vždy jen svou louku volnou, aby se mohla po ní rozběhnout, než se vrhne v náruč velké Ostravici. Lucina nám vrásek nedělá, což se o jiných řekách nedá dnes říct.
Lucina za Mixovým mostem


15:26 [Permalink]

neděle, 9. květen 2010

Poučení z překvapení

Při pohledu na staré fotografie často myslím na to, jak se dnešní krajina proti té na snímcích změnila, mnohá tak, že ji dnes už sotva lze poznat
přelud?
V knize Ladislava Kišky - Starší historie a pamětihodnosti obce Šenova ve Slezsku je takových fotografií několik. U snímku - Stanice polských pohraničníků jsem se nejprve domníval, že je pohledem k Těšínu (dnes nově bližšímu Havířovu). Byl jsem však upozorněn na stožár vysokého napětí, stojící za strážním domkem v roce 1939, který stojí na stejném místě i dnes. To znamená, že snímek je pohledem k Ostravě, ne opačně, jak jsem se domníval já. Sníh na snímku naznačuje, že fotografie vznikla dříve než byl vyhlášen protektorát nad Čechami a Moravou. Později stály poblíž sebe strážní domky dva, německý na křižovatce a polský kousek od něj. Až do října 1939, kdy své stanoviště museli opustit Poláci, byli občané z polského záboru Šenova, jdoucí do jeho protektorátní části povinni procházet dvěma hraničními kontrolami.
rok 2010
Dnes si už sotva kdo vzpomene při chůzi po novém chodníku ke křižovatce, čím museli před jedenasedmdesáti léty lidé na stejném místě procházet.

O potvrzení mých závěrů jsem požádal pamětnici těch časů. Spolu jsme pak prohlíželi další fotografie v knize Ladislava Kišky, přičemž zaujala zvláště jedna - Křižovatka - silnice Ostrava - Český Těšín - pohled od jihu, r. 1939. Na fotografii je nezřetelný objekt, který připomíná postavu na jakémsi soklu, o němž nelze s jistoutou říct, co to je. V pravém rohu fotografie je vidět část stanice německých pohraničníků s kouskem plotu.
detail a odkaz na větší soubor
Jiná fotografie pochází z pozůstalosti Josefa Šinovského z archivu města Ostravy (Osobní fondy), může být pokračováním fotografie předchozí, neboť plot z prvního snímku zde navazuje. My si tak můžeme představit tehdejší podobu křižovatky. V té souvislosti třeba připomenout, že Petřvaldská silnice neústila vprostřed křižovatky jako dnes, teprve pozdější úpravy dostaly cesty do nynější protilehlosti. Fotografie zachytila dopravní nehodu osobního vozu a motocyklu. Snímek pochází pravděpodobně z dob první republiky, je z něj patrno, že křižovatka byla nebezpečím pro řidiče odjakživa, až nynější její kruhová úprava snad hrozbu nehody snížila.
Staré fotografie mohou, a občas také skrývají překvapení.
křižovatka Petřvaldská s Těšínskou
Paměť fotografií dovedou oživit nejlépe pamětníci. Chci upozornit na zajímavý projekt, při němž je vzpomínek pamětníků užito na správném místě, t.j. ve škole. Křížem krážem Slezskou bránou je projekt, jehož součástí je pořádání besed s pamětníky ve školách. Dočíst se o tom můžete zde: Křížem krážem s babičkou a dědečkem.
Krom jiného, je v článku o kostelu Prozřetelnosti Boží nekriticky převzata pověst o "Ohnivé ruce" ( dříve publikovaná rovněž Arnoštem Vašíčkem), která už neobstojí před novým poznáním života Karla Skrbenského sv. p. z Hříště. Nicméně je projekt velmi zajímavý a doporučuji jeho stránky navštěvovat.


V článku byly použity fotografie z knihy L. Kišky - Starší historie a pamětihodnosti obce Šenova ve Slezsku a Archivu města Ostravy z Osobního fondu Josefa Bilana-Šinovského.



06:43 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
Webhosting poskytuje Český hosting
Šenovák
OBLÍBENÉ

pomoc sms
Rádio na přání
OSEL
Drápkaté opice
Jana
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Bernard Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Ze zóny



rozcestník


NOVÉ

Vyrobeno v Beskydech

Pořád zelené

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo