Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

čtvrtek, 30. červenec 2009

KARANTÉNA aneb Konec Pferdova blogu

Nejen Pferdovu blogu, ale celému rozkošatělému šenovskému stromu hrozil konec na webu zdeneksebesta.net, když se trojan -Iframe-info, známý to padouch proboural do stránek. Tento zlosyn poslední dobou docela úspěšně likviduje mnohé internetové stránky. Sám jsem před časem upozorňoval jiné, že jich stránky jsou napadené tímtéž ne-řádem a nyní mne postihlo stejné nadělení. Dobrá duše Jarmila (překvapilo ji, když Google odmítnul pojednou stránky zobrazit), to oznámila zase mi. V tom okamžiku jsem ještě panice nepodléhal, leč záhy ano, to když trojan počal cestovat skrze FTP (File Transfer Protokol) a také přes webové rozhraní do počítače, kde se pak choval jako doma. Nemálo sil bylo potřeba k vypuzení "smrada" z počítače. Pak nastalo horečné vyhledávání záloh. Naštěstí už dříve jsem propadnul zdravé nedůvěře v trvale udržitelný stav webu a zálohoval data, kde se jen dalo. Díky tomu jsem dnes dokázal stránky znovu obnovit bez pancharta, který se tvářil, že je můj. Bylo třeba učinit ještě nějaká opatření, aby se zabránilo opakování dnešního kolapsu. Například změnit hesla, nebo na web užít bezpečnější transfer (ačkoliv jsem Total Comander nepoužíval, je prý přes FTP děravý, ten můj nakonec byl také pro kočku - zapomeňme tedy už na jednoduché FTP).
Vše by se nakonec podařilo vrátit do normálních kolejí, nebýt Googlu, který mezitím opatřil každý odkaz na doménu zdeneksebesta.net výstrahou: "Tyto stránky mohou poškodit váš počítač". Vzápětí (po registraci na -Google-správce webu) jsem seznal, že náprava se uskuteční v řádu týdnů. Iframe-info zabil "Myš, která řvala". Co z toho, že pro Yahoo, Seznam, nebo bing jsem čistým, když Google, přítel nejvěrnější mne zradil ve chvíli, kdy jsem jej potřeboval nejvíce a označil za nepřítele. Jsi nakažen, šup s tebou do karantény. Je to tak správně, Iframe-info je rezistentní virus, který se šíří přes prohlížeč, často ochrankou nezpozorován, je tedy správné před ním varovat. Jakmile je však cejch nakaženému vypálen, trvá příliš dlouho, než se rána zhojí tak, aby lidé zapomněli na to, že zde hrozilo nebezpečí nakažení se virem, ale dost možná také, že na churavou doménu zapomenou docela. To je pak teprve viru vítězstvím.
cenzura


15:30 [Permalink]

sobota, 4. červenec 2009

Odkrývání vrstev a otevírání oken

zapomenutá vrstva

V dětství mne občas maminka brávala na nákup do Ostravy. "Zajedem do Brougababky kupit cosi na tebe", říkávala, ačkoliv nápis Brouk +Babka dávno na budově nesvítil a obchodní dům se už nějakou dobu jmenoval "Ostravanka". Chodívali jsme i do jiných obchodních domů Ostravy, Bachnera, Asa, nebo Textilie a Bati, ty rovněž měly v oněch časech jména na štítech už jiná, přesto ta původní dál přetrvávala v slovníku maminky. Nutno však dodat, že Ostrava se stávala cílem nákupu teprve tehdy, když místní Tep nedokázal nabídnout vše potřebné. Domníval jsem se, že "Brougababka" (přesně tak to mým uším znělo), je jen podivné jméno pro dům, z nějž jsem si pyšně odnášel námořnický obleček. Maminka mi jej tenkrát koupila kvůli blížícímu se "věseli" (veselka) kohosi z rodiny. Starší bratři mi pak delší dobu neřekli jinak než námořník, ačkoliv moře jsem prvně spatřil teprve po desítkách let a bylo ke všemu oceánem. To jsem však odbočil.
V pozdějším životě jsem do Ostravy denně dojížděl a nemohl si tedy nevšimnout prokvétajících nápisů na obchodních domech. Tady vykouknul Brouk, tam zase Bach.
Uplynula léta a o první vrstvě se znovu začalo mluvit. Stará jména se občas vracela na nové fasády domů. Co bylo příčinou obratu, na to si pamatujeme. Někteří však mají krátkou paměť, jedni díky svému mládí, jiní pak z vlastní vůle. Znovu objevivší se staré vrstvy napomáhají vzpomínkám. "Spodní" vrstvy (v téměř konstantních periodách) tu a tam prokvitnou, když povrchní, vystavené rozmarům počasí zestárnou, zatím co skryté, jsou toho uchráněné. Po věky věků vrstva vrstvu kryje. Když svrchní zvětrá, skrytá doposud vrstva zas znenadání připomene, že bylo i jinak, než jak nyní je.


Cíleným odkrýváním vrstev naplnili někteří celý svůj život. Díky těmto lidem se dovídáme, že leccos i jinak bylo, než jak jsme si mysleli. Jedním takovým beze sporu je i doktor Pavel Balcárek, jehož práci jsem nejprve ocenil při orientaci v rodinném archivu Silva-Tarouců v Moravském zemském archivu. Později vyslyšel mou prosbu a byl nápomocen při ověřování odkazu doktora Kűhndla, jiného pracovitého odkrývače vrstev. Nakonec v knize – Kardinál František Ditrichštejn, doktor Pavel Balcárek odkryl staleté vrstvy tak čistě, že čtenář může krok za krokem sledovat život našeho nejrozporuplnějšího kardinála. Náš Kryštof Bernard svobodný pán Skrbenský z Hříště, o něm v svých pamětech nijak lichotivě nehovoří, neb si zapsal: "Léta Páně 1636, dne 19. září v městě Brně Jeho milost Kníže Kardinál z Dytrychštejna Biskup Olomoucký, o dvou hodinách odpoledních život svůj dokonal, napáchajíc dosti křivdy ubohým lidem."
Nebylo však nic v těch časech jen černé a bílé, jak ostatně nebývá v dobách žádných. Pavel Balcárek dokázal posbírat obdivuhodné množství poznatků o životě tohoto významného, zároveň kontroverzního šiřitele katolické víry před a pobělohorské doby.
Černá, když ne v bílou přímo, změnila se v mnohé odstíny života, v nichž se obraz kardinála stává jasnějším, než jak jej viděl Kryštof Bernard, třebaže i on , vedle poznámky o křivdě, všechny pocty Jeho milosti zachovával, ačkoliv právě jemu skrze vyznání, mohl Kardinál Ditrichštejn působit velké potíže. Kniha doktora Balcárka, vyšla v nakladatelství Veduta roku 2007. Je skvělým dílem, jež mi pod vrstvami věků umožnilo spatřit původní, pestrý obraz života 16. a 17. století. Jak otevřeným oknem lze v knize cítit vůni starodávných květů života.

vosa

Ne jinak tomu je v říši hmyzu. Tam také třeba okna otevírat, by mohli mladí do světa, jinak hynou za neproniknutelnými skly. Stalo se v těchto dnech, kdy mladé vosy přicházejí na svět. Z místa kde se líhly, je světlo okna lákalo víc než škvíra mezi prkny, jíž vlétají do hnízda a vylétají ven dospělé vosy. Když pak sklo okna překonat nedokázaly, mladé vosy brzy hynuly. Nechával jsem tedy okno otevřené, aby mohly za poznáním světa hned se rozlétnout. Odměnou mi bylo žihadlo v noze, inu nezapřou útočnost, již mají už ve jméně. Pokud se ovšem nemýlím, a opravdu jde o Vosu útočnou -Vespa germanica, a ne jí podobnou, Vosu obecnou - Vespa vulgaris, ale myslím si, že žihadly nešetří žádná z nich. V případě hmyzu mi okno poznání otevřel Bobův blog, který mi pomohl určit jeden druh z řádu blanokřídlých, čeledi sršňovitých, kterého jsem též jak skrze okno, otvorem v sudu spatřil. Podle mne se jedná o Vosíka skvrnitého - Polistes dominulus, ačkoliv vyznat se v mnoha tvářích tohoto druhu je opravdu obtížným úkolem a ani zde jsem jistoty nenabyl. Dál budu okna otvírat.
Vosík -skrvrnitý ? - Polistes dominulus?


07:40 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
Webhosting poskytuje Český hosting
Šenovák
OBLÍBENÉ

pomoc sms
Rádio na přání
OSEL
Drápkaté opice
Jana
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Bernard Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Ze zóny



rozcestník


NOVÉ

Vyrobeno v Beskydech

Pořád zelené

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo