Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

sobota, 27. září 2008

Sýčkování

obrázek mladého kosa



Sojky na dubu a kosi na vinné révě jsou pro mne symboly podzimu. Už měsíc pozoruji sojky, kterak češou úrodu žaludů na jednom dubu. Soudě podle frekvence jejich příletů a odletů, nadcházející zima bude dlouhá. Proč by jinak sojky shromažďovaly tolik plodů dubu, neočekávaly li by zimou těžkosti?
Kosi, sběrem hroznů o zimě nic nenaznačují, avšak letos jich na révě hodovalo větší množství než jiných roků. Pryč jsou dny, kdy mladí kosi posedávali ve větvoví stromů a keřů zahrady. Nyní češou révu u pergoly desítky kosů, nic nedbajíce Mackových hrozeb. Už mají krutou zkušenost a nedají se tak snadno mlsným kocourem překvapit. Sladkokyselé lákadlo je neodolatelně přitahuje.
Sojky, u nichž mne letos zaujala jejich houževnatost při shromažďování zásob na zimu, myslí více než kosi na zadní vrátka. Z jejich chování usuzuji na obtížnou zimu. V loňském roce měl dub mnohem více žaludů než má letos, přesto vloni sojky nebyly ve sběru tak houževnaté, jak lze pozorovat nyní.
Každých pět minut se ve větvích dubu zachvívá listí, v němž sojka probírá žaludy, a hodící se k uskladnění několik vkládá do jícnu, zatím co s posledním v zobáku odlétá kamsi za humna, kde si je schová.
Nad dubem přelétnul s písknutím sokol a spěchal západním směrem. Zima však ještě zdaleka není za dveřmi. Rehkové zahradní ještě stále hopsají okolo a špačci též nemají dosud sbaleno.
Co však není dnes, může nastat velmi brzy, ptáci odletí a my tu zůstaneme v očekávání zimy sami. Brzy však od severu přitáhnou černí filozofové-havrani. Kalina letos přichystala brkoslavům tradiční hostinu červených kuliček. Jsou ptáčkové, jimž není zdejší zima na obtíž, a ti nás neopustí. Například kos v černém fraku si ze zimy dělá pramalé starosti, neb ví, že jej, až přijdou mrazy a sníh, v bryndě nenecháme. Nechci sýčkovat předčasně, ale už je čas poopravit krmítka, aby nás zima nezaskočila, když budou za oknem čekat naši pomoc staří známí. To, že dnes chvíli svitla naděje na slunečný podzim, není důvodem k většímu optimizmu, neb předpovědi počasí se kloní spíš k plačtivější povětrnostní variantě. Prozatím mají ptáci ještě hody.

pán ve fraku - kosreheksokol


22:28 [Permalink]

sobota, 6. září 2008

Ocomputeralost aneb Piš něco welkého, člověče opěšalý.


Trochu kostrbaté slovo sic, může nahradit větu vysvětlující žádný, nebo omezený přístup k počítači a s tím (obvykle) spojovanou možnost vstupovat do sítě sítí, stejně jako výrazem-opěšalost, lze jednoduše popsat momentální stav jezdce koňmo, jemuž zvíře zpod sedla zmizelo. Opěšalost, opěšalý, opěšalá atd., jako ocomputeralost, ocomputeralý, ocomputeralá - obé znesnadněním komunikace jest. Neočekávám zevšednění slova, jaké nastalo u Čapkova-robota, neb při pokusu vyslovit novotvar jsem si mohl překousnout jazyk, užiji jej proto pouze v tomto textu.
Milá přítelkyně Jarmila je v současné době ocomputeralá. Občas takto bývá, aniž by v nás vzbuzovala obavy, nyní však je v místě, pro nějž musíme držet palce víc, než když je pod žhavým sluncem Sahary či v Norském chladu. Tam i zde, však ocomputeralou je stejně a její laskavé glosování tohoto blogu chybí. Třeba dodat, že proti opěšalosti, která dle mluvnice je stavem trvalým, ocomputeralost bývá pouze dočasná.
Dočasným je také dění na tomto světě. Člověku mladému je vlastní báječná budoucnost bližší než minulost jiných. Jak se nezadržitelně a trvale proměňuje čas budoucí v minulý, stejně rychle se ta minulost od nás vzdaluje. Hledajíc významu slova -opěšalost, našel jsem Čelakovského dodavky Jungmanova slovníku, v němž heslo - opěšalost, opěšalý = wáhawý, negapný. Příklad užití slova ve větě je tam takový:"Piš něco welkého, člowěče opěšalý."



Jsouce gapným, ne-opěšalým, a protože ocomputeralý v této chvíli také nejsem, vykročil jsem minulosti směle vstříc, bych něco "welkého" napsal. Podnět k takovému kroku nedal František Čelakovský (ačkoliv jeho příkladná věta výzvou je též), nýbrž zvěsti o popření existence něčeho, co dosud bylo ne zpochybněným vědomím mé generace. Přijal jsem obě výzvy a pokusil se shromáždit důkazy proti takovým zvěstem.
Z důvodu trvale vzdalující se minulosti, jak jsem psal už výše, nebylo snadné důkazy opatřit. Jedná se totiž o hrobku rodu Skrbenských z Hříště, jejíž existence v kryptě kostela Prozřetelnosti Boží v Šenově byla zpochybněna a jíž minulost už je hodně vzdálená.

původní větrací okénko


První obtíže nastaly při hledání fotografie, na níž by bylo patrné okénko do podpalubí chrámové lodi, jež dříve bývalo větracím otvorem krypty (toto bylo při opravě kostela v roce 1986 zazděné). V množství fotografií chrámu, není takových ze strany fary ke kříži Svaté Misie, kde se dříve okénko nacházelo. Jednu takovou fotografii jsem pořídil roku 1980, leč ve snaze zachytit především věže, sokl s okénkem se do záběru tehdy nevešel. Snímek, který je dostatečně stár, aby byl otvor na něm zachycen, pochází ze sbírek Státního archivu ve Frýdku Místku (fond-fotografie, inv.č.F083/002 Boháč Ervín 1956). Fotografie však je tak malého rozlišení, že pouze oko znalého mohlo okénko objevit. Přítel Milan, jenž se na místo upamatoval, dokázal jej na fotografii rozpoznat. Okénko samo o sobě kryptu nedokazuje, ačkoliv potvrzuje přítomnost sklepu pod chrámem.
Krom tvrzení pamětníků, kteří samozřejmě o hrobce ví z vyprávění, bylo třeba získat ještě další doklad její existence. Tím mohl být zápis o posledním otevření hrobky v roce 1935 ve farní kronice. Hrobku zmiňuje jak Milan Pastrňák, tak ředitelka Muzea Šenova, Simona Slavíková, v "Průvodci naučnou stezkou města Šenova", vydaném v roce 2006. V kronice je popis toho, co při posledním otevření hrobky v roce 1935 viděl Fr. Kubina, jenž do krypty tehdy sestoupil. Ve Státním archivu Frýdku Místku (fond - Farní úřad Šenov 1698-1951) jsem naleznul důkaz o tom, že do "sklepu" kostela se pohřbívalo minimálně do roku 1780. Tam z pomocného listu matriky zemřelých vyplývá, že do krypty kostela Prozřetelnosti Boží bylo uložené tělo Oty Amadea Skrbenského, který zemřel 29. listopadu 1780. Píše se tam, cituji: "Sepultus in Crypta die †. December" (pohřben do krypty kostela prosincového dne).
Domnívám se, že to, co zde uvádím, dostatečně potvrzuje existenci hrobky Skrbenských, svobodných pánů z Hříště a na Šenově v chrámu Prozřetelnosti Boží, jehož stavitel, Karel František, ač první toho rodu katolického vyznání, měl takou úctu k svým předkům jinověrcům, že neporušil jich věčný klid a zachoval kryptu i v jím budovaném novém chrámu. Byl tolerantním už před Tolerančním patentem Josefa II.
V roce 1783 taktéž patentem císaře bylo pohřbívání v kostelech zakázáno. Byl li zákaz respektován i v Šenově je otázkou. Pokud ano, pak posledním baronem Skrbenským, pohřbeným v kostele Prozřetelnosti Boží, byl Otto Amadeus. Pak li, že ne, může být v kryptě pohřben ještě Jan Karel, o němž nevíme, kde po smrti spočinul, na rozdíl od syna jeho Antonína, jehož místo posledního odpočinku už známé je.
Hrobka v kostele Prozřetelnosti Boží možná skrývá odpověď na otázku, kde dříve stál kostel sv. Mikuláše, o čemž nejsem přesvědčený pouze já.
Výzvy mnohdy vedou ke krokům, k nimž bychom se jinak neodhodlali. Výzva Čelakovského vyzněla naprázdno, však ta, k oprášení vzpomínek nezůstala oslyšena.
Genius loci chrámu existuje dál.

Další informace o kostele naleznete
zde.



14:38 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
Webhosting poskytuje Český hosting
Šenovák
OBLÍBENÉ

pomoc sms
Rádio na přání
OSEL
Drápkaté opice
Jana
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Bernard Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Ze zóny



rozcestník


NOVÉ

Vyrobeno v Beskydech

Pořád zelené

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo