Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

středa, 30. leden 2008

OS ŽP Šenov

Dozrál čas, kdy je třeba upozornit na aktivitu Občanského sdružení za životní prostředí Šenova, a zároveň použít odkaz na internetové stránky, na nichž lze o tomto sdružení pár informací nalézt. Dosud jich na stránkách mnoho nebylo, krom základních, ale věřme, že budou přibývat, tak jak se situace kolem špatného ovzduší na Ostravsku začne řešit, a jestli se jednou začne, záleží jen na nás.
28. ledna odvysílala Česká televize v pořadu "Události v regionech" mimo jiných, i reportáž týkající se právě zdejšího ovzduší a též o Šenově a jeho občanském sdružení.

Není medvěd jedinou šelmou, která nás dokáže ohrožovat, existují i jiná, napadení schopná, zvířata v lese. Přesto je třeba dávat si především pozor na šelmu největší, byť by stokrát tvrdila, že se pouze malinami živí. Jednou už má méďa pověst takovou a neměl by bránit tomu, aby se konečně zjistilo, z čích brlohů se nejsilněji zápach line.

Poněvadž nelze předpokládat medvědí vstřícnost, občanská sdružení jsou nutností.
Nesmíme však zapomínat ani na šelmy menší, které nám též mohou řádně zatopit.


Snímek není pořízen v Šenově, ale dobře ilustruje to, co bylo řečeno o brlozích šelem daleko menších než medvěd. Bývají mnohdy úspěšnými konkurenty.


čmoudík


Medvědi prominou.


21:08 [Permalink]

čtvrtek, 24. leden 2008

Vzpomínky - paměti

Mám před sebou rukopis vzpomínek šenovské rodačky, paní Zdeňky Uhrové. Je to velmi zajímavé čtení. Autorka vzpomíná na léta minulá a přidává k svým, i vzpomínky rodičů, jak si je uchovala v paměti, čímž tyto nabyly na hloubce. Zde je malá ukázka z knihy vzpomínek.



Byli lidmi hodnými, víc dětí už neměli. Po obsazení země Hitlerem byli Žurkinovi odvezeni a tatínek se o nich už nic nedověděl. Do vily se nastěhoval německý inženýr. Byl ženatý a měl dvě děti. Tatínek zůstal zahradníkem i u něj. . . .

obrázek-písmák

Příběh jsem vybral nejen pro jeho podobnost se slavnějším dítětem na slámě urozeným, ale též pro otázku v něm obsaženou. Pokusil jsem se pátrat po onom Žurkinovi a zjistil, že se jmenoval Grigorij. V roce 1931 mu vyšly dva odborné články o práci s pojízdnými šramovacími stroji v Hornickém věstníku. Dále jsem naleznul zmínku o jakémsi Žurkinovi ve zprávě z Duchcovských dolů. Tam je uvedeno, že na šachtách Adolf, Žofie a Erika II byl do 18.12.1945 technickým vedoucím Žurkin, kterého po Novém roce 1946 vystřídal Ing. Buriánek. To ještě nedokazuje, že se jednalo o Grigorie, ale přihlédnutím ke shodě příjmení, a oboru, v němž oba Žurkinové pracovali, je pravděpodobné, že cesta petřvaldského Žurkina mohla v roce 1938 vést na Duchcovsko.


Mnohem starší vzpomínky obsahují stránky, z nichž, díky Mgr. Blanky Jaurisové, můžeme pročítat transliterovaný přepis - Knihy pamětí, Kryštofa Bernarda Skrbenského z Hříště, jehož je paní magistra autorkou. Tato kniha vzpomínek, ač mnohem starších než předchozí, obsahuje podobný příběh.

ing.Žurkin-fotografii poskytnul ing. Václav Václavík

Léta Páně 1647, dne 14 aneb 15, měsíce července, Judyth Helená sestra má, měla jest v městě Těšíně veselí (svatbu), a vzala jest sobě, ač ne z vůle nás, bratří starších některých, než za vůli pánů rodičů, jednoho rytmistra pod regimentem konnim, Dewakowskim, jménem Fabianem von Mendau. S ním hned na čtvrtý den ku regimentu, a Julius, bratr můj nejmladší, strojíce při ní se zdržovati, jsou odjelí. Po níž Jeho Milost Pan otec ve třech letech oddati 3000 zlatých slezských jest věnovál a on všechno ji, co má a míti bude, zapsal. A ta jest nejprvší, která rod svůj zlechčila a z něho vystupila.


Žurkin utíkal před revolucí s chudou dívkou, jíž rodina buržoazního synka nepřála. Judita šla za vojákem přes odpor starších bratří. Ctí jejích rodičů, Jana a Judity, bylo, že dceři nebránili. Stalo se v fchenovie, Letha Panie 1647.


Paměti Kryštofa Bernarda a vzpomínky paní Zdeňky dělí od sebe takřka čtyři století. Krom toho však nic podstatného knihy nedělí. Obě se snaží zanechat potomkům obraz života. Díky takovým lidem se můžeme ohlížet. Vzpomínky a paměti zvyšují naši ohleduplnost.
Počin magistry Blanky Jaurisové je pro nás neocenitelným krokem k zpřístupnění historie. Nyní se díky práci paní magistry můžeme ohlédnout hodně hluboko do historie Šenova.
Přes záměr autora – Knihy pamětí, Kryštofa Bernarda Skrbenského z Hříště – zaznamenávat během života především informace o narozeních, svatbách, úmrtích, jakož o vztazích mezi tehdejšími stavy ap., je knihou vzrušující. Během četby narazíte také na zajímavé příhody z života v Šenově sedmnáctého století, v jeho okolí i Evropě.
Každý, kdo může, měl by se pokusit takovou knihu napsat, aby příští generace nemusely tápat jako my. Občas se najde někdo takový, jako Kryštof Bernard či paní Zdeňka, nebo Mgr. Blanka Jaurisová, která na stříbrném tácu předkládá naší historii . Paní magistře a všem, kteří už začali, nebo teprve začnou vzpomínky zapisovat, děkuji.


Kniha pamětí




20:51 [Permalink]

sobota, 19. leden 2008

Černé myšlenky

obrázek-havran polní


Havran není ptákem zcela černým. Stejně tak myšlenky, byť černé, barvu havraní mohou mít.
V jednom dni, vlhkostí pod šedou oblohou nijak ledový měsíc nepřipomínajícím, pokoušel jsem se fotografovat havrany. Ptáci v krajině bez sněhu se nejevili příliš kontrastními, to mne však od fotografování neodradilo. Ani malíři se "černým" ptákům nikdy nevyhýbali a v mnohých obrazech jejich siluety spatřovat můžeme. Jsouce leckdy pouhými příbuznými druhy, barvou stejnou líčeni jsou.
Barvu spíš havraní měly mé myšlenky, pochybující o správnosti lidského konání. Jejich dopad pak zmírnit se pokoušel, však zaseto už bylo, musím čekat, co vzklíčí. Tak to mnohdy v životě chodí, že člověk myslí a mluví jednobarevně. Věci nebývají tak černými, jak se může na první pohled jevit. V jiném světle i černá může získat kolorit.


Havrani před objektivem fotoaparátu nepózují. Jsou ptáky inteligentními a mají se před lidmi na pozoru. Že člověku důvěřovat nelze, vědí nejen havrani. Užil jsem lsti. Kousky rohlíku pohozené na rumovišti měly krákory přilákat blíž, aniž by mě přitom v úkrytu spatřili. Podcenil jsem však ptačí bezpečnostní opatření. Ačkoliv jsem se domníval, že mne nepostřehnou, zřejmě byli všímavější, než jsem čekal. Ptáci sousto při svých pátracích přeletech brzy spatřili, neodvážili se však na něj vrhnout okamžitě. Pojal jsem podezření, že o mé přítomnosti dobře vědí a možná mě pozorovali už ve chvíli, kdy jsem rohlík pohazoval jako návnadu v okolí úkrytu. Jako na čekané jsem pak tisknul v rukou fotoaparát, zaostřený na jeden z pohozených kousků rohlíku. Ztuhlost postupovala mým tělem a nutila občas měnit polohu. V té chvíli se první havran vrhnul k zemi a bere rohlík do zobáku. Snažím se rychle zaostřit, na snímku však zůstává jen šmouha. Znovu ostřím na další kousek rohlíku, a situace se opakuje. Mačkám spoušť, havran však stačí opět zmizet ze záběru. Chvíle ztuhlosti těla a připravenost stisknout ve správném okamžiku spoušť se neshodují s přílety a odlety havranů. Pár snímků sice ve fotoaparátu nakonec uvízne, jejich kvalitu však tentokrát vidím opravdu černě. Havrani jsou velmi opatrnými ptáky, jako ostatně většina opeřenců, vzbuzuji však u pozorovatele pocit nebojácnosti a důvěry. S trochu těžkopádnějším na pohled letem mohou působit jako snadná kořist. Opak je pravdou. Inteligencí a dokonalým odhadem situace zvládají svou bezpečnost dokonale. Kdo zkusil jen tak z ruky fotografovat havrany, ví, o čem mluvím. Není nemožné havrany fotografovat, představa o jednoduchém úkolu však záhy vezme za své a pouze lstí lze dosáhnout jakéhosi úspěchu.
Jak už jsem řekl na začátku. Nic není černým tak, jak se může zdát na první pohled. U havranů to platí doslova. Alespoň můj fotoaparát to tvrdí.


Volenský rybník je opět takřka naplněn vodou Datyňky a Frýdeckého potoka. Zima sice ještě nekončí, ač současné dny tomu nenasvědčují, ale jaro přijde a voda rybníka tentokrát nebude scházet, až havrany přiletí vystřídat ptáci jiní. Příroda naštěstí nemění své zvyklosti.

Volenský 2008 vlaštovka


20:19 [Permalink]

neděle, 6. leden 2008

Nový antivirový program 2008

Antivirové programy se vyvíjejí a jejich snahou je, bránit co nejúčinněji šíření virům. Přesto se může stát, a také se občas přihodí, že nějaký rafinovaný vir pronikne i přes antivirovou bariéru. Programátoři požadují víc peněz na vývoj. Od počátku roku si musíme na údržbu připlácet.
V současné době jsou viry víc než aktivními a rychle se šíří. Jeden z mých nejbližších se náporům virů neubránil. Vlastními silami se pak snažil viry odstraňovat. Po několika dnech však bylo jasné, že bez pomoci antivirové firmy nemůže být cíle dosaženo, a v médiích varovali před podceňováním současné nákazy.
Nový antivir, vyvinutý naší dominantní softwarovou firmou, není drahý (jak proklamují sami jeho tvůrci) a každý si na něj může zvyknout, neb je programem přítulným (slova mluvčího firmy, tvořící programy společnosti). Až všichni pochopí užitečnost nového programu, nebudou už chtít bez něj žít.
Byl jsem uvyklým na antivirový program starý a spokojen s občasnými updaty. Nic naplat, od počátku roku musím platit z ruky už při pouhém podezření napadení virem.
Dnes nastala chvíle prověření nového programu. Po několik dní jeden procesor v domácnosti doslova hoří a podezření na zavirování je nasnadě. Zaplatili jsme tedy požadovaný poplatek a žádali o nápravu toho, co jsme po dnech marných pokusů, nebyli schopni vyřešit sami. Uslyšeli jsme, že postupujeme správně a možná se nám takto podaří viry odstranit. Namítli jsme, že systém se hroutí, procesor vykazuje stále příliš vysokou teplotu a nejde s ním pracovat. Naznačovali jsme tak jistou bezradnost a očekávali řešení, které by pomohlo viry zneškodnit dřív, než systém zkolabuje. Firma, tentokrát ústy svého zástupce (po upozornění na nekompatibilitu s navrhovaným řešením), radila návštěvu dalšího poskytovatele antivirového programu nazítří (dnešní sváteční den zřejmě bránil updatu databáze virů). Ten pak za poplatek (vpravdě mírný) možná poradí jak postupovat a snad najde kompatibilní řešení dřív, než se procesor roztaví.
Přínos nového programu je očividným a uživatelé, přivyknou, až pochopí, jak za cenu tohoto, budou bezchybnými ty příští.
V budoucím programovém prostředí už viry možná nebudou chtít žít.

obrázek-ativirus 2008


13:57 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
Webhosting poskytuje Český hosting
Šenovák
OBLÍBENÉ

pomoc sms
Rádio na přání
OSEL
Drápkaté opice
Jana
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Bernard Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Ze zóny



rozcestník


NOVÉ

Vyrobeno v Beskydech

Pořád zelené

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo