Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

pátek, 30. listopad 2007

Uzávěrka se blíží

Vrabec domácí-sameček kapitán

Uzávěrka soutěže o cenu Lidových novin za vědecký projekt, který pomůže objasnit otázku: "Proč mizí vrabec domácí z velkých měst České republiky?"se blíží.
Jedenatřicátý prosinec bude posledním dnem, kdy je možné projekty přihlásit do soutěže, v níž zvítězí ten, kdo dokáže záhadu objasnit, či obavy z mizení vrabců rozptýlit. Neočekávám, že vítězný projekt zodpoví jednoznačně otázku mizejících vrabců, doufám však, že přinese nová poznání o jednom z nejznámějších opeřenců. Vědecká příloha Lidových novin v příštím roce může poskytovat vzrušující četbu, až bude zveřejněn vítězný projekt.
Mezitím než budeme moudřejšími při pohledu na vrabce, můžeme pozorovat ty, kteří ani letos nezanevřeli na krmítko před oknem a nikam zatím nezmizeli.

3 Vrabci domácí

Pozorovat vrabce u krmítka je zážitkem, který si nenechá ujít ani Macík, jehož opeřenci nesmírně lákají. Často sedává na okenním parapetu a mrskajíc ocasem "s úsměvem" opatrné vrabce pozoruje, kterak zmatkují při pohledu na něj, nevěříce, že úhlavní nepřítel za sklem nepředstavuje nebezpečí. Kos je flegmatikem a kocour za oknem jej nemůže rozházet. Ostatně ani v létě, kdy kos hopsá po trávníku na dohled šelmy kočkovité, není u černého ptáka patrný silnější pud sebezáchovy. Vrabci si však dávají dobrý pozor vždy. Je podivné, že vrabec domácí, pták nesrovnatelně opatrnější, je ohroženějším druhem než např. lehkomyslný kos. Vrabec polní je o poznání důvěřivějším bratrancem vrabce domácího. Přilétá mezi domorodé příbuzné jednotlivě nebo v párech a signály vrabců domácích, kteří každou chvíli bijí na poplach, nevnímá jako povely k okamžitému úprku. Ve chvíli kdy vrabci domácí po varovném signálu jednoho z nich mizí okamžitě do bezpečí blízkých křovin, host z pole dál zůstává na krmítku a spolu s kosem pokračuje v zobání. V houfu vrabců dominantních se také najdou odvážnější jedinci, kteří ponoukaní strážců k okamžitému úletu občas též ignorují. Samičky jsou těmi odvážnějšími a rozumnějšími, jež s větším přehledem dovedou možné nebezpečí správně posoudit. Mají zřejmě lepší vyhodnocovací schopnosti. Na krmítku se však objevují i ptáci nepřehlédnutelní víc než vrabci, přitom taktéž velmi opatrní.

Sojka obecná

Kalina, ozdobená červenými bobulemi, čeká na Brkoslavy severní, až přiletí a všechny kuličky zbaští. Čekat Slávky už dnes by však bylo předčasné, přiletí později.
Kdo však "přilétnul" už teď, je lesním mužem, skvělým znalcem přírody a laskavým vyprávěčem. V současné době přichází na pulty knihkupců (prozatím jen slovenských) nová kniha Miroslava Sanigy,"Rozjímanie s medveďmi. Ekologické reminiscencie". Knihu lze objednat v knihkupectví Artforum spolu s knihou předchozí, "Rozjímanie s murárikmi. Ekologické reminiscencie". Knihkupectví expeduje knihy do sedmi dnů, Vánoce tedy budu moci trávit nad příběhy ze Starých Hor (Velká Fatra), kde autor působí na výzkumné stanici, Ústavu ekologie lesa, Slovenské akademie věd.
Do chvíle než obě knížky dorazí, pouštím si v archivu rádia Lumen hlas Miroslava Sanigy, který po jistý čas ráno co ráno vyprávěl o životě v přírodě tak, jak dokáže jen on, muž života v přírodě znalý a s přírodou smířený. Kalendár prírody




19:43 [Permalink]

úterý, 13. listopad 2007

Překvapení

Člověk je stále překvapován, ačkoliv ne vždy mile. Oba největší šenovské rybníky opět zimují a voda v nich docela zmizela, aby na jaře znovu přivítala vodní živel (snad). Stavební dvůr na břehu Luciny nabývá zřetelných kontur. Zatímco na potencionální průmyslové zóně je, jak se zdá, zaseto, nová jizva se objevila v krajině Šenova. Bylo jen otázkou času, než si někdo všimne volné krajiny za řekou. Tam, kde se Skrbenští z Hříště v minulosti snad prvně zabydleli, kam divá Lucina bránila kdys přístupu šenovákům skrze své vody, tam dnes zeje rána, nevěstící nic dobrého pro krajinu člověkem dosud šetřenou.
Ráno, ještě za tmy a večer jakbysmet, jezdím kolem onoho místa a změnu, jež nepřehlédnutelnou je, jsem vinou tmy přesto přehlédnul. Teprve první zmínka v mini-chatu na Šenovákovi mne přivedla k poznání toho, co ostatním denním tvorům neutajené bylo už dříve. Zpráva o markantní změně krajiny mne přinutila zapochybovat o vlastní všímavosti a pozdější příspěvky odhalily i příčinu obří jizvy. Vydal jsem se ještě za světla, třebaže už nevalného v tyto dny, na místo velké změny. Byl jsem překvapen, co vše může člověk z automobilu přehlédnout.
Taktéž na Šenováku, díky Gabrielovi, dověděli jsme se, o co na poli jde a kdo má vše na svědomí. Pokud je informace o zadavateli stavby pravdivou, chystá se zde výstavba areálu pro firmu Bel-vita cars. Na stránkách potencionálního investora se však nic o výstavbě v Šenově nepíše a jiný zdroj informací se mi pomocí Internetu nalézt nepodařilo. Mohu z toho vyvodit závěr, že se podobných překvapení můžeme nadat i v budoucnosti, vždyť Šenov má podobných lokalit více a developer nespí. Pokud máte za humny nezastavěnou plochu, nemůžete si být jisti, že ji váš soused neprodá a vy to zjistíte až ve chvíli, kdy vás vzbudí motory buldozerů.

nová jizva

Až potud je dnešní situace v historické Škrbeni obdobná jako dříve u mlýnů. Většina občanů Šenova zase nic netuší. V tomto případě je alespoň záměr průhledný, jak se zdá. Podnikatel má v úmyslu podnikat v tom a tom oboru. K tomu hledal prostory, které posléze nalézá u majitele pozemku v Šenově na Škrbeni. Potud v tom neshledávám nic nepatřičného. Zřejmě i toto místo bylo k průmyslovému využití určeno Územním plánem, a ten je běžnému zájemci o orientaci v prostoru dostupný méně než developerovi. Při osobní návštěvě městského úřadu bych mohl nahlédnout do Územního plánu, s předstihem pak očekávat buldozery na různých místech Šenova a vyhnout se tak dalším překvapením. Územní plán by mohl být vystaven v budově MÚ a pro nás, lenochy, pak na Internetu. To jsou však jen moje staré nářky nad nedostatkem informací o dění ve městě, které se mi stále nedaří umlčet.

bude zde hala?

Rád poslouchám hlas neuropatologa, doktora Františka Koukolíka. Ne vždy tomu tak bylo. Zpočátku jsem se při poslechu jeho vyprávění v rozhlase trochu ošíval. Přišlo mi totiž, že hovoří jako k dítěti, ale to mne popuzovalo jen do chvíle, než jsem pochopil, že opravdu takovým posluchačem jsem. Vděčně dnes poslouchám laskavě vysvětlující tón jeho hlasu. Fr. Koukolík vyprávěl o pokusu mezi studenty, kdy tito byli vystavováni pokušení hry, při níž se měli rozhodovat mezi nadějí na zisk a možnou ztrátou. Kupodivu obavy ze ztráty menšího obnosu peněz převažovaly nad možností riskováním získat mnohem víc. Žel v životě je tomu naopak. Lidé preferují možný zisk a už přestávají vnímat ztráty. Alespoň v případě změny krajiny je to jednoznačně směřující k zisku, bez ohledu na ztráty. Třebaže nejsou dostatečně využívány pozemky, už dříve k průmyslovému využití určené, jsou navzdory tomu zabírány pro výstavbu nových překážek volnému výhledu půdy dosud jen pluhem dotčené. Můžeme jen doufat ve střízlivost investora. To však budeme moci posoudit až ve chvíli, kdy stavba začne před našimi zraky růst. Do té doby bude pro nás jen dalším překvapením, a jakým, to už někdo naznačil. Já si mohu budoucí projekt představovat, přičemž pohled kolem nabízí bezpočet inspirací k takovým představám. Budu překvapen?

Milým překvapením už teď je pro mne v těchto dnech zahájená podpisová akce na podporu Petice za zlepšení ovzduší v Šenově a ostatních postižených oblastech. Dosud mlčky trpěný špatný stav ovzduší začínají někteří nahlas kritizovat a požadují nápravu. Mluvčí petičního výboru, Mgr. Kateřina Rozbrojová poskytla k tomuto problému rozhovor Markétě Radové z MF dnes dne 10.11.2007, v němž vysvětluje důvody k vzniku této petice. Článek lze nalézt v archivu MF dnes. Aresa archivu je: zde. Musíte se nejprve zaregistrovat a pak vyhledat v posledních dvou týdnech text: Šenov.
Podobně se vyjadřuje i v Radvanicích doktorka Eva Schallerová.

Petice je ke stažení zde, podpisový arch tady.


19:50 [Permalink]

pátek, 9. listopad 2007

Komu zvoní . . .

Známá věta Johna Donnea, kterou Ernest Hemmingway později použil jako motto pro svou nejznámější knihu, mne napadla při čtení zprávičky, určené mně na jednom mini chatu. Zprávu mi adresoval člověk pozorující Šenov s povzdálí a nezainteresovaný jeho problémy přímo, usuzuji z formulace slov, jichž při tom použil, „Jsem zvědav jak Pferdo budeš bojovat teďka když vám vyroste … atd." Protože však v podobných "klábosnicích" lidé často dělají chyby (sám jsem toho špatným příkladem), připustil jsem i takovou možnost, kdy se pisatel, stejně jako mnohdy i já, spletl, a místo chtěného "nám", napsal nechtěné slovo "vám". Takový překlep však vylučují slova, jimiž pisatel klade otázku, „Jsem zvědav jak budeš …“ a také závěr zprávy, „ Tak se ukaž - ekologický bojovníku.“ Ze zmíněných vět sice nelze určit jednoznačně, je li tazatel Šenovu a mně nakloněn či nikoliv, pouze je patrné to, že ví něco, co já ne. Zřejmě se díky pohledu zvenčí dověděl o něčem, co já přímo z kotle poznat nemohu, však je trochu skoupý na podrobnosti.
Odlišnou se však zpráva stává v případě, že onen tajemný pisatel není člověkem zpoza hranic Šenova, nýbrž taktéž vařícím se v stejném kotli jako já, možná dokonce jako významná ingredience, určující konečný šmak toho, co se v něm uvaří. Potom není vůbec vtipné napsat: „ … když vám vyroste …“.
Já, vařicí se u dna, pociťuji sálající oheň možná v této chvíli více, než koření plující na hladině, ale i ono bude mít jednou podobné pocity, až námi var společně zamíchá. Proto se nikdy nemusíš ptát, komu hoří pod zadkem. Tobě hoří.

pole spí, developeři ne

Děkuji Jano. Kde domov můj


20:44 [Permalink]

sobota, 3. listopad 2007

Vinclovice

Milan Pastrňák jde v pátrání vždy do hloubky
obrazek_ sv. Václav


Název ten je nepatřičným, pouze připomíná vyjadřování se v dobách mého mládí. Dnes však též občas užiji tohoto pojmenování blízké vesnice. Blízké tak, jak jen matka může být. Takovými jsou Vinclovice, pro zbytek světa Václavovice. Nechci se však pouštět do zdůvodňování názvosloví, jehož užívám, k tomu povolanějším je člověk tamní, s historií i současností obeznámený mnohem lépe než já, pouhý pozorovatel okolní krajiny. Tím člověkem je muž, pátrající poctivě v historii rodné obce, se snahou, zachovat a představit obraz vísky co nejpodrobněji. Musím říct, že se mu to daří skvěle. Ať už jeho knižní práce věnované Václavovicím či blízkým sousedům, tak práce při Muzeu Šenova, jsou důkazem jeho píle v bádání o naší společné historii. K těmto obdivuhodným činnostem přibyla v posledních dnech další, ne méně náročná, naplňování internetových stránek informacemi o Václavovicích historických i současných. Netrpělivě jsem čekal na zprovoznění stránek, jichž obsah je mi blízkým. Nebudu se však pouze sám kochat prohlížením stránek, odkaz na jejich adresu trvale ponese i Pferdův blog, neb předpokládám i jejich trvale hodnotnou náplň. Taktéž věřím v ne-statičnost stránek, kteroužto vlastnost stránky už teď slibují.
Mám na jazyku mnoho dalších slov, však čas bývá nemilosrdným pánem, na touhy blogerů nehledíc, pádí si dál, jak mu velí zase čas jeho. Odkaz na stránky o "Vinclovicach" už však nesnesl odkladu, proto dnes čtenáře Pferdova blogu zvu k návštěvě stránek mně blízkých a velmi zajímavých. S vlastním poznáním obtížnosti, udržet takový závazek, přeji autorovi mnoho sil k tvorbě. Obrazy Z Velké kroniky obce Václavovice


22:34 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
Webhosting poskytuje Český hosting
Šenovák
OBLÍBENÉ

pomoc sms
Rádio na přání
OSEL
Drápkaté opice
Jana
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Bernard Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Ze zóny



rozcestník


NOVÉ

Vyrobeno v Beskydech

Pořád zelené

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo