Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

středa, 29. listopad 2006

Páni, Skrbenští opět na Šenově.

obrázek-PhDr. Jiří Stibor s genealogickým listem v ruce


Ne, ani František, Karel, Jan či Jaroslav Skrbenský se do Šenova nenavrátili, ačkoliv, obrazně ano. Za to, že tito šenovští páni se znovu objevili na scéně Šenova, kde dříve po staletí byli přítomni, se zasloužil PhDr. Jiří Stibor, člověk, jenž může o Skrbenských vyprávět nejlépe. O tom nás dnes přesvědčil a vyprávění tohoto odborníka v oblasti genealogie bylo velmi zajímavé. Zvláště čtení deníku jednoho z členů rodu, Kryštofa Bernarda Skrbenského, který byl též v Šenově narozen, mělo své kouzlo, a pokud se někdy dočkáme jeho zveřejnění (bude li kdy vydán knižně, což doktor. Stibor nevyloučil), stane se kniha pro mnohé z nás velmi žádanou dobrodružnou četbou.


obrázek-PhDr. Jiří Stibor vypráví posluchačům o Skrbenských z Hříště


Doktoru Jiřímu Stiborovi děkuji za poctivě připravenou přednášku a za vstřícný přístup ke všem, kteří projevili zájem o historii a požádali o doplňující informace.
Zbývá poděkovat pracovnicím muzea a Letopiseckému aktivu Šenov, za skvělou akci, kterou pro nás, zvídavé občany, připravili v tomto podzimním podvečeru, době vhodné k rozjímání o historii. Heslo, Vincence Praseka citované na první stránce knihy učitele Lankočího, "Obec a panství Šenov" by mohlo znít i takto: "Kdo Šenovskou minulost nepoznal, ten jej jakživ nekochal." Dnešní přednáška, dovolila občanům zase o trochu víc Šenov kochat.


20:51 [Permalink]

čtvrtek, 23. listopad 2006

Dvě dobré zprávy

Pod nánosem negativních zpráv, valících se na mne ze všech stran, mohlo by se zdát, že nic než "zatra-informace" neexistuje. A přece, pozitivních zpráv je stále dost. Stačí se jen rozhlédnout, naladit se na příjem jiné vlny a pozitivní zprávy začnou plynout stejnou intenzitou jako ty negativní.

Dobrá zpráva č.1.

První dobrou zprávu přinesl mail od Jarky, která, ač nevidomá, "uviděla" můj web a neváhala napsat, co si o něm myslí. Může bloger, často v životě slepý, dostat lepší zprávu? Myslím, že jen obtížně. Děkuji, Jarko. Pár hodin jsem pak strávil, na jí, doporučeném webu, jehož mottem je: "Slepotou život nekončí". Uvědomil jsem si při tom, že ne vždy při tvorbě stránek myslím na Jarku a jí podobné čtenáře, kterých není nikdy dost. Přitom toho, co vyžadují po našich stránkách, aby se staly přístupné pro všechny, není mnoho. Aby mohl autor webu stránky co nejlépe optimalizovat i pro Jarku, jsou stránky Tyflocentra dobrým odrazovým můstkem.

děkuji-Brailovým písmem a pokud nevěříte , i odkaz na Brailovu abecedu


Dobrá zpráva č.2

Při kontrole svých stránek jsem narazil na neživý odkaz. Občas se to stává, a nejde tomu zabránit. Odkaz, který zmrtvěl na Pferdově blogu však považuji za podstatný, neboť směřoval na stránky obce Horního Újezdu, kde doktor přírodních věd Vladimír Hanák popisoval krajinu svého dětství. Použil jsem odkaz na jeho zajímavé povídání ve vztahu k mému, povídání o Dlouhozobce svízelové. Mrzelo mne, že zvídavý čtenář se pojednou nedostane k článku přírodovědce, známého nejen v Horním Újezdě. Nebylo složité nalézt novou adresu vesničky. Co jsem spatřil na nových stránkách obce, překvapilo ne méně, než před léty objev Dlouhozobky svízelové na naší zahradě. Stopy doktora Vladimíra Hanáka na stránkách nepatrné obce jsou tak hluboké, že jsem je nemohl přehlédnout, i přes mou (jak už jsem se zmínil výše) občasnou slepotu. Málokdo má takové štěstí jako hornoújezdští, kterým se vrátil po létech ten, jenž zde prožil dětství, aby se za to odvděčil svým lidským slovem. Újezdští dali slovům docenta Hanáka opravdu velký prostor. Kdo čte jeho popis obce a není přitom jejím obyvatelem, ani v Horním Újezdě nikdy nebyl, neubrání se pocitu, že opak je pravdou. Tak působí slova vědce, pamětníka a skvělého vypravěče. Článek nazvaný: "Jak se kdysi v Hójezdě chodilo, jezdilo a vůbec cestovalo", je dobrým čtením, které přiblížilo Horní Újezd i mně, který byl už leckde, ale v Hójezdě, pokud si dobře vzpomínám, ne. Po prozkoumání obecního webu a hlavně článků doc. RNDr. Vladimíra Hanáka CSc., mohu říct, že jsem v Horním Újezdě byl. Odkaz na stránky Horního Újezdu.

Přečetl jsem všechny články Vladimíra Hanáka v sekci: "Příroda v okolí" na stránkách Újezdu, načež jsem se vydal pátrat po autorovi těchto skvělých textů na Internetu.

orázek- RNDr.Vladimír Hanák s textem/Jak se kdysi v Hójezdě…“  title=

Vladimír Hanák se narodil 31. března roku 1931 ve Znojmě a stal se docentem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výzkum života netopýrů je jeho hlavní vědeckou prací. To vše lze číst ve Zpravodaji Národního parku Podyjí, kde v prvním a druhém čísle je otištěn "Rozhovor s jubilantem". Osoba Vladimíra Hanáka, předsedy rady NP Podyjí je patrná takřka v každém čísle tohoto zpravodaje. Stránky Národního parku Podyjí.
Pokud vás zaujalo vyprávění docenta Vladimíra Hanáka, můžete se jako já proklikat archivem rozhlasové stanice Leonardo, a poslechnout si autentický záznam hlasu tohoto sympatického přírodovědce, který zazněl 25.8.2006 v pořadu věnovaném Národnímu parku Podyjí. Víte, že u nás žije 25 druhů netopýra?
obrázek-autoři:V.Kana, M.Malac-doc. Vl.- Hanák jako Hamlet, držící v ruce hlávku salátu


19:47 [Permalink]

čtvrtek, 16. listopad 2006

Náskok

obrázek skřítka


Podle všech příznaků na ulicích (poblíž "spotřebitelských rájů" zvláště), Vánoční svátky jsou ještě, nebo už, tady. Nejsem si totiž jist, zda vůbec ty loňské skončily.
Každým rokem si říkám, že musím získat jistý náskok, než opravdu Vánoce přijdou, ale nedaří se mi to. Tak jako loni, kdy jsem na poslední chvíli tvořil vánoční pohádku. Tehdy jsem si řekl, že příště začnu dříve, alespoň v době, kdy začínají Vánoce ve velkých obchodech, tedy v létě. Léto je pryč, první sněhové vločky už spadly na Středozemi a já začínám teprve přemýšlet o Vánoční pohádce 2006. Ne proto, že by se ta loňská stala bestsellerem a nonstop mi volali z nakladatelství, ale právě proto. Pohádek není nikdy dost, nepočítám li ty ze života, které denně slýcháváme, a jež nemívají vždy dobrý konec. Říkám si, – pohádkou nic nezkazím. Není to sice úplná pravda, protože já dokážu přesolit i mořskou vodu, na druhou stranu, nedostal jsem po zveřejnění loňské Vánoční pohádky ani jeden mail od rozhořčeného čtenáře. Z toho vyvozuji, že se pohádka líbila, nebo…(nechci ani domýšlet) ji nikdo nečetl. Je možná pouze dobře ukryta. Prozradím vám, kde ji můžete najít: Vánoční pohádka 2005
To, že zde připomínám loňské sněhy, není důkazem mé grafomanské pýchy. Naopak, přečtete li si loňskou vánoční pohádku teď, získáte náskok. Nemusíte pak tu letošní, která ještě není napsaná, o Vánocích už číst. Místo toho můžete v ušetřeném čase číst pohádky třeba v některých novinách.
Dosti však bylo sarkasmu. Předchozí řádky byly jen předehrou k závažnějšímu sdělení. Spustil jsem na webu o Šenově novou stránku. Je věnovaná malířce, profesorce Danuši Krestové, která získala náskok definitivní. V tomto roce nás bohužel opustila navždy. O to více jsem pocítil nutnost, vytvořit prezentaci díla této významné Šenovačky. Doufám, že se Šenováci (a nejen oni) rádi podívají na výběr z díla naší malířky.

stránka prof. Krestové

obrázek-bouře na moři



17:26 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
Webhosting poskytuje Český hosting
Šenovák
OBLÍBENÉ

pomoc sms
Rádio na přání
OSEL
Drápkaté opice
Jana
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Bernard Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Ze zóny



rozcestník


NOVÉ

Vyrobeno v Beskydech

Pořád zelené

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo