Pferdův blog

Archive of Pferdův blog


Pferdova stránka

       pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

čtvrtek, 17. listopad 2005

Pošmourno.


Zdá se mi, že pošmourno je tím správným slovem pro pojmenování dnešního počasí. V mé mysli však pošmourno nepanuje. Chvílemi padal sníh, jindy zase déšť. Obloha nedovolovala slunci pouštět své paprsky až k zemi. Hřejivá tvář slunce nebyla dnes vidět a bylo to kupodivu dobře, neboť po přečtení článku na "Oslu" si nejsem jist jeho opravdovou přívětivostí. Dr. Piers Van der Meer odhaduje, že to bude trvat 6 let než nám svou "přívětivost" slunce vmete do tváře.
Do té doby bude ještě pár podzimů a zim, kdy pošmourných dnů nebude málo. Lesní ticho v pošmourném dni má své kouzlo taky. Dnešní pošmourný den připomíná, že je to 16 let, co jsme začali normálně žít. Škoda jen, že ne celý svět může říct totéž. Je to příliš krátká doba, v níž se tolik událo. Asie, Afrika, Amerika. Nebylo místa na zemi, jež by se alespoň trochu podobalo pozemskému ráji nejen vzhledem. Život na zemi nebyl rájem nikdy a vypadá to, že už ani nebude. Na to jsou snad určeny jiné dimenze. Přesto se tu dá žít, pokud pošmournosti příliš nepodléháme.
Dotázal jsem se na pošmournost Internetu a dostal zpět tisíc odpovědí, mezi nimiž jsem opět objevil několik velmi zajímavých odkazů. Dověděl jsem se například, že známé encyklopedie takové slovo vůbec neznají, poněvadž i tam jsem hledal definici pošmournosti. Jiné odkazy mě ale přivedly k zajímavým cílům, jakým je třeba tento: „Docela vážný rozhovor.“ Notoricky se vracím na stejné blogy. Google je nalezne, ačkoliv se dotazuji pokaždé na něco jiného. Tak se stalo i
s tímto odkazem: „Pohlazení duše.“
Pošmourno může být různě krásné. To dnešní bylo krásné už z několika důvodů. Například i tím, že schvalování REACH v prvním čtení prošlo. :-)


15:23 [Permalink]

sobota, 12. listopad 2005

Na rovinu.



Od malička vidím kolem sebe nějaké kopce, či dokonce hory, například Beskydy. Mám rád svůj rodný kraj, i jiné kraje však mají "genius regionis" též. Pozoruji rovinu hanáckého kraje a mé úvahy jsou opravdu hluboké. Čím to, že krajina kde jsem se narodil, líbí se mi víc než jiná? Pouze tím, že jsem tam poprvé otevřel oči, nebo si zvyknul, to nebude. Budou v tom zřejmě i ty kopce a hory. Vyvolávají ve mně pocit jistoty. Jistoty, že půjdu li směrem k horám, vždy dojdu na konec své cesty. Dojdu k horám a dál už to nebude tak snadné. Hory značí okraj konce světa. Ta jistota mi v rovině chybí. Pravděpodobně to jsou pozůstatky z minulosti, kdy si lidé mysleli, že země je placka a na jejím okraji je propast. Snad už tehdy si lidé (alespoň někteří) nemysleli, že tomu tak je, ale bylo jim vysvětlováno (nebo vtloukáno?) do hlavy, že konec světa je za obzorem. Jsem rád, že mám na konec světa daleko a ještě je tady to zábradlí z hor proti padnutí do propasti, takže v noci dobře spím. Beze strachu, že bych se mohl někam skulit:-) Ale vraceje se z hanácké metropole, nemohu si nevšimnout malé terénní nerovnosti podél silnice. Je jí svažující se břeh okolo nového silničního obchvatu Olomouce. Na jeho horizontu se překvapeným řidičům, jedoucím od Lipníku nad Bečvou objeví obr nesoucí na svém rameni dítě. Mnohokrát jsem kolem něj projel přemýšleje, co to může znamenat? Skončilo však už mé tápání. Že mě to dřív nenapadlo. Akce Kryštof. Svatý Kryštof je tím obrem, ochránce cestovatelů. Kupodivu se stal podle některých i patronem policistů a řidičů. Na stránce "Žena-in" jsem se však dočetl, cituji:
Světci a světice mohou být degradováni?
Samozřejmě mohou. Svatý Kryštof, patron cestovatelů, je případ, o který se nyní jedná. Než byl umučen, Kryštof, který žil ve třetím století, pomáhal, podle legendy, nezištně cestovatelům tím, že je převáděl přes nebezpečný proud. Kryštof byl po staletí považován za svatého, ale v roce 1969 došel Vatikán k přesvědčení, že není žádný důkaz o tom, že skutečně existoval. Papež Pavel VI. degradoval jeho svátek a odstranil jej z liturgického kalendáře. “ konec citátu.
Konečně vím, co jsem doposud nevěděl a pojedu li kolem obra znovu, budu už vědět, že je to Sv. Kryštof, jenž dává pozor, abych dobře dojel. Podívejte, hlídá i vás, pokud pojedete tudy. Tvůrcem sochy je Marius Kotrba.

obrázek- Sv.Kryštof-odkaz


Při hledání Sv. Kryštofa jsem narazil na zajímavou stránku. Jsou tam i jiné zajímavé věci, vedle sochy St. Krystof.



Pod čarou



- Jsem sportovní ignorant. Přesto jsem tolerantní k tomu, že média podle mne, věnují sportu více času, než bych věnoval já (zřejmě však méně než by věnovali fanoušci). Budiž, patřím k menšině. Přesto mě trochu zvedá s židle, když 50x denně slyším slovo baráž, což podle encyklopedie "co je co" znamená mimo jiné: „ Nepřímý postup (například v mistrovství nebo v tabulce mužstev), při němž nerozhoduje přímo vítězství, ale např. ještě výsledek dalšího utkání. Hraje se při stejném bodovém zisku a rozhoduje o postupu resp. sestoupení družstva do vyšší resp. nižší soutěže." Samozřejmě to platí o sportu, neboť existují i další významy tohoto slova, jenž mi rve uši (sportovní fandové prominou).

- Mně, čtenáři různých blogů, potěšilo zjištění, že tam kde žije opa i Max, mají občas mravence. :-)





13:38 [Permalink]

sobota, 5. listopad 2005

Sedmero krkavců. Nevermore! Už víckrát ne!


Zase jeden větrník vylepšil image naší přírody. Krajina, ve které teď stojí, byla krásná i bez něj, některým se však líbí. Posuďte sami.

fotografie-větrná elektrárna


fotografie-svítání


Krom sporného estetického pohledu, krajina nedoznala stavbou elektrárny újmy (tak se mi to, alespoň pro tentokrát jeví). Temelín to není.

Věnujme se však tomu, co hlásá, trochu nabobtnalý titul. Procházkou kolem vrcholu Hraničný, na němž ve výšce 637m nad mořem stojí ten mlýnek, jsem se kochal pohledem na krajinu mezi Šternberkem a Moravským Berounem. Je tady klid. Můžete se procházet hodiny kolem pastvin a lesů, čehož je tady převaha, aniž byste potkali lidskou bytost. Pouze skupina srnčího popoběhne doprostřed pole, aby mě měla na očích v bezpečné vzdálenosti, kde je chůzí nemohu ohrozit. Vcházím do řídkého pásu stromů, kde však vrstva spadaného listí šustí pod mýma nohama a dopředu varuje každého tvora o tom, že se blížím. Někde přede mnou, v korunách stromů, slyším krkavčí krákání. Snažím se dostat k němu blíž, ale hlas mezitím utichnul. Pak ho slyším vlevo na louce. Vycházím z lesíka a pátrám po opeřenci. Támhle je a svým krákoráním odpovídá druhu v lese, který se mezitím zase začal ozývat. Spatřuji na obloze kroužící pár těchto impozantních ptáků a kousek dál další. Krkavým hlasem komunikují mezi sebou a udržují tak spolu kontakt. Zvedám k očím triedr a sleduji v letu laškující pár krkavců. Vidím však, že to není pár krkavců, ale lítý vzdušný boj krkavce s kánětem, přičemž krkavec má evidentně navrch. Během zápolení křídel se rychle blížili k lesu a jakoby padajíc mezi stromy, ztratili se mi z očí.
V televizní debatě jsem před několika dny sledoval obhajobu postojů, ochránců přírody a myslivců. Řeč byla o krkavcích. To, že se u nás rozšiřují nebývalým tempem, si může všimnout každý vnímavý pozorovatel přírody. Ochránci v tom spatřují přirozený vývoj, myslivci naopak nepatřičné přemnožení škodné a naznačují, že je nutná jejich redukce. Též jsem býval myslivcem, a pojem škodná mi není neznámý. Záhy jsem však došel k poznání, že výraz škodná je už anachronismem. Člověk, co by škodná nejvyšší, není vědomě, až na výjimky, redukován. Takže pojem škodná mezi zvířaty, taktéž nemá opodstatnění v budoucnosti, kdy převaha lidí stejně neposkytne prostor jiným druhům k životu. Leda, že by…
Ale teď vážně. Celý život jsem se s krkavci v přírodě nesetkal. Teď jich najednou vidím sedmero, jako v té pohádce. Krkavci jsou inteligentní ptáci, a inteligence jak známo může být nebezpečná, používá li ji pouze k užitku svému její nositel, na úkor těch, co jsou touto vlastností postižení méně. Ptal li by se někdo mě, jak na krkavčí problém pohlížím, věru, jednoznačné odpovědi by se ode mne nedočkal. Momentálně bych se sice přiklonil k ochranářům a nechal krkavce krkavcem pár dalších let, ale v případě dalšího prokazatelně živelného množení, nevím, nevím, dostal li by krkavec mou podporu. Ale cožpak já mám právo rozhodovat o jeho životě?
Prozatím je přítomnost krkavců v krajině Šternberské (jinde ovšem jistě též) sympatická. Podívaná na tyto velkolepé ptáky, komunikující spolu, je jistě krásná a přináší do krajiny život. Ne však všem.
Teď k tomu podtitulu:„Už nikdy více.“

„ Tos řek jistě na znamení, že se chystáš k rozloučení,
táhni zpátky do bouře a do podsvětí, pukavče!
nenech mi tu, starý lháři, ani pírka na polštáři,
neruš pokoj mého stáří, opusť sochu, krkavče!“


Tento verš jsem opsal z knihy Karla Kyncla, Gardenparty u královny. Je výsledkem peripetií Karla Kyncla s opeřenci v Toweru, když si pletl havrana s krkavcem a nakonec z toho bylo velmi úsměvné "faux pas".
Verše jsou pokusem o nápravu omylu. Jsou opravenými verši Nezvalova Havrana. Nezval, ve svém překladu básně Edgara Allana Poe-The Raven, nahradil krkavce havranem, čímž způsobil tuto lapálii. Dobře si vzpomínám na ty fejetony o "havranech", a čtouc teď jeho knihu, vidím usměvavou tvář Karla Kyncla a slyším ten nezapomenutelný hlas: „ Tady je Karel Kyncl, Londýn.“

Aby už nedocházelo k záměnám krkavce, vrány a havrana, odkážu tradičně na stránky Josefa Hláska.

Havran Corvus Frugilegus(To je ten, co přilétá ve velkém hejnu na zimu k nám ze severu)

Krkavec-Corvus Corax(Je zdaleka největší.)

vrána-Corvus corone(Ta se někdy potuluje s hejnem havranů. Je menší než havran a nemá tzv. kalhoty.)

Řetěz omylů v rozlišení krkavce a havrana se však nepřerušil. Též jsem se zamotal, a to do latinských názvosloví krkavcovitých (Corvidae). První odkaz, směrovaný na Havrana polního (Corvus frugilegus), končí na stránce Josefa Hláska u fotografie s latinským názvem, "Corvus Frugilegos." V latině jsem mírně řečeno, "out". Pomohl jsem si tedy Internetem, abych se ujistil, že nevznikne nějaké další "faux pas". Leč, marně. Tisíce odkazů mě přesvědčily, že Havran polní se latinsky jmenuje, Corvus frugilegus. Pouze Josef Hlásek, některé své fotografie havranů (Corvus), nazývá frugilegos, jiné zase frugilegus. Jemu a ostatním, v latině kovaným, je to snad nad nebe jasnější. Zbývá mi jen, smířit se s tím, že některé věci (a je jich čím dál víc) zůstanou do smrti přede mnou utajeny (pak se uvidí:-). Věděl li by někdo, jaký rozdíl je mezi názvy frugilegus a frugilegos, dejte prosím vědět. Odměnou za pátrání po výrazech legos a legus mi bylo znovuobjevení stránek, kde se o ptácích lze mnohé dovědět. Zde jsou některé z nich:

PTÁCI
Z této stránky není sice úniku,ale kliknete li na THE BOOK OF DEJA VU, dostanete se dál a zdá se mi, že to není marná zacházka. Mimo jiné, je to web, na kterém jeho autorka soustředila velké množství kvalitních odkazů, jakým je například i tento, Electronic Resources on Ornithology, jenž je rozcestníkem nepřeberných odkazů na "ptačí stránky".


19:18 [Permalink]

UMUN


Ve čtvrtek jsem "U bobrů" koupil konečně rámeček, bych mohl zarámovat a pověsit na zeď nad počítačem obrázek, doručený poštou už někdy během léta.
Já totiž neodolal a na stránkách nakladatelství UMUN, si objednal dvě reprodukce obrazů malířů s tělesným postižením. Protože se blížilo výročí naší svatby, byl dobrý důvod ke koupi nějakého dárku. Tvůrci těchto obrazů mají můj obdiv a tímto jsem je chtěl podpořit.
Při objednávce jsem sice trochu váhal, kterou reprodukci si vybrat? Mnoho z nich se mi líbilo, ale ne všechny jsem si mohl koupit. Vybral jsem si dvě. Pak jsem přikročil k objednávce. Na stránce objednávek jsem mírně zaváhal, ale je tam i takové malé okénko, do kterého se může napsat sdělení, o co vám vlastně jde, čímž zabráníte jakémukoliv zkreslení vašeho požadavku. Objednávka byla přijata, přišel potvrzující mail. Za nedlouho pošta doručila balíček, obsahující však místo dvou, pouze jeden obraz. V balíčku však nechyběl lísteček, jako z oka vypadlý tomu okénku, co jsem do něj psal při objednávce na stránkách UMUNU. Omluvný text mi sděloval, že jeden, z mnou objednaných obrazů, není momentálně skladem. Bude zase na podzim. Milé jednání.:-) Já napsal lísteček, oni napsali lísteček. Internet tak trochu utřel. Já mám jeden obrázek, místo dvou. UMUN zas utržil pouze za jeden obraz, místo dvou. Je milé dostávat lístečky, myslím si však, že mail by byl vhodnější a mohl vyřešit situaci k oboustranné spokojenosti. Moje chyba. Měl jsem do okénka napsat, že chci komunikovat elektronickou poštou. Pak bych jistě byl informován o tom, že jeden obrázek sice není skladem, ale mohu si vybrat jiný, pokud nechci čekat.
Ale to jsou malé věci, jak říkával jeden můj kolega.
Objednám další obrazy, zbohatnu li. :-) Stojí za to, mít před sebou něco, co mi bude připomínat svou krásou, jak nedokonalý, i se všemi nástroji k žití, kterými jako většina z nás obdarován jsem, když je talent a vůle nedostačující. Mně to bude připomínat reprodukce obrazu Serge Maudeta, "Na zápraží".

obrázek-Serge Maudet/Na zápraží/odkaz na prodejnu

Serge Maudet se narodil 1.2.1954 v Roussay ve Francii s ochrnutými končetinami. V době návštěvy školy se naučil psát a začal malovat štětcem drženým v ústech. Později navštěvoval výuku malířství na privátní škole v Paříži. Rád maluje krajiny v duchu francouzských impresionistů. Předvádí svá díla na výstavách nejen ve Francii, ale i po celém světě.

fotografie-Serge Maudet

VDMFK - Celosvětové sdružení malířů malujících ústy a nohama.








08:48 [Permalink]

středa, 2. listopad 2005

Greenpeace weblog.

Tak jsem se dostal po několika dnech opět k počítači. Mohl jsem se konečně dostat na komín Dezy. Ne, že bych to tam neznal (většinou takové provozy celý život navštěvuji), ale informace od Greenpeace jsou podrobnější. Nejsem radikál, ale tentokrát mě akce Greenpeace v Deze oslovila. Takový on line weblog s komína, to je teda něco.

Podporuji.

fotografie- aktéři na komíně Dezy a odkaz



21:04 [Permalink]

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
Jak psát web
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Šenov pohledem Pferdy
Webhosting poskytuje Český hosting
Šenovák
OBLÍBENÉ

pomoc sms
Rádio na přání
OSEL
Drápkaté opice
Jana
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Bernard Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice
Ze zóny



rozcestník


NOVÉ

Vyrobeno v Beskydech

Pořád zelené

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ
OS ŽP Šenov

napiš slovo